Naše štěstí (GongZhang)

Zhehan Zhang a Jun Gong jsou tři roky tajnými partnery. Jsou nejznámější z bl dramatu Word of Honor. Spolu jsou velmi šťastní. Žijí ve společném bytě. Oba dva jsou z Číny, kde je homosexualita zakázána.

***
Leží vedle sebe v posteli a vášnivě se líbají. Jejich nahá těla se navzájem dotýkají. Tiché vzdechy se ozývají místností. Jun se vášnivými polibky přes jeho sexy hruď dostává až do jeho tvrdého rozkroku. Vezme do svých vlhkých úst ten velký tvrdý penis a začne mu ho slastně kouřit. Netrvá dlouho a má plnou pusu jeho spermatu, které si olízne, protože mu teče po bradě. Hned na to mu opatrně vsune svůj tvrdý penis do té sexy prdelky, po pár vteřinách se začne hýbat uvnitř toho krásného těla. Naráží do jeho citlivého místečka. Drží mu ruce a během toho ho líbá na ty krásné rty. Vzdechy obou mužů slastí v euforii. Avšak musí si dávat pozor na sousedy, protože nikdo nesmí vědět o jejich vztahu, takže se snaží krotit. Šuká tu sexy prdelku jako smyslů zbavený. Avšak po několika minutách se sám udělá. Po chvíli už klečí jako poslušná kurvička a má v zadku ten úžasný penis, který je na jeho citlivém bodě, začíná hýbat svými boky a šukat ho.

“M-miluji tě.” ozve se Zhehan Zhang.

“Já tebe taky, miláčku můj.” odpoví mu Jun Gong.

Po chvilce se znovu udělá.

“Pojďme do vany se umýt.” navrhne Jun.

“To je dobrý nápad, jdu to připravit, lásko.” pohladí ho po vlasech a políbí ty sladké rty.

“Dobře.” souhlasí. “A já donesu čisté oblečení a ručníky.” dodá.

“Ok.” a odejde do koupelny, kde pustí teplou vodu do vany, kterou zadělá špuntem.

Připraví koupel s bublinkami a svíčkami. Objeví se jeho partner s čistým oblečením a červenými ručníky. Vlezou do vany. Objímají se. Začnou se navzájem mýt. Jsou od potu a spermatu. Bublinková koupel při svíčkách a relaxační hudby. Občas to dělají na relaxování. Meditace je potřeba.

“Jsi jen můj a nikomu tě nedám, lásko.” promluví Jun.

“A ty zase jen můj, miláčku.” odpoví mu Zhehan.

Když se vykoupou, oblečou se do čistého oblečení, poté co se osuší ručníky. Pak jdou do obývacího pokoje. Večeře už je konečně hotová, takže začnou jíst v obývacím pokoji. Jun pustí televizi. Mají rybu a brambory, k tomu sklenky červeného vína.

“Dobrou chuť.” usměje se na něj.

“Tobě taky.” úsměv mu oplatí.

V televizi zrovna dávají nějakou show, kde je Wang Yibo a Xiao Zhan, jsou známý snad po celé Číně a nejen tam, po celém světě, proslavilo je bl drama The Untamed.

“Ti dva jsou beztak taky partneři a milenci. Je to na nich poznat.” lehce se zasměje Zhehan.

“To s tebou naprosto souhlasím.” usměje se na něj.

***
Mají pokoj bez oken, no spíš takovou místnost, pokoj a zbytek bytu má okna. Nikdo nesmí vědět o jejich pravém vztahu. Tato místnost má světle modré zdi, na kterých je několik obrazů přírody, manželská postel, malý světle hnědý stolek u postele, tmavě modrý koberec, povlečení v žluté barvě s květinami. Tuto místnost zamykají.

Obývací pokoj má světle šedé zdi, tmavě rudý gauč naproti velké televizi, tmavě hnědý stůl u gauče, černé skříně, obrazy na stěnách, umělé květiny, rudý koberec na podlaze. Prostě elegance.

Kuchyně je v podobných barvách jako je obývací pokoj, takže to k sobě pěkně ladí.

Jejich pokoj má světle růžové zdi, postele od sebe, kvůli oknům, protože sem jde vidět, tmavě růžový koberec, černý nábytek, šedivé záclony na oknech. Na stole počítač. Mají počítač i notebook.

Koupelna má bílé dlaždice nahoře a černé dlaždice jsou na podlaze. Velká vana, záchod, pračka. Klasická koupelna.

No mají dost peněz. Ale vážně si je zaslouží. Jsou opravdu skvělý herci. Skutečně mají celkem talent.

***
Po večeři oba dva usnou v objetí na pohodlném gauči. Moc velká únava. Světlo mají zhasnuté, ale televize běží dál. Už jsou na to zvyklí.

Další den mají show a focení. Už zase. Navíc poprvé budou v show s Wang Yibem a Xiao Zhanem. Byli pozvání což je pro ně velká čest. Rádi sledují pořady a show s těmi dvěma.

***
Probudí se hned po sobě a políbí se.
Ráno se oblečou a udělají si kafe. Dají si snídani. Ještě by spali, ale to nemohou, musí se připravit. Práce je práce.

“Bych ještě spal.” zývne si Jun.

“Tak to já taky. Občas mám pocit, že mi z té práce hrábne. Pořad samá práce a pomalu žádné volno.” povzdychne si Zhehan.

“Já vím, ale díky naší práci dnes uvidíme Wang Yiba a Xiao Zhana, což je dobrý, ne?” nadhodí Jun.

“Jo to ano.” odpoví a políbí jeho rty.

Pak se jdou obléci do svých elegantních  společenských obleků. Jun Gong má černé kalhoty, černé tričko a červené sako. Zhehan Zhang má černé kalhoty, bílé tričko a černé sako.

Rychle si sbalí důležité věci a jdou ven z bytu. Auto co je má vyzvednout už je zde zaparkované. Nastoupí. Cesta autem trvá nějak dvě hodiny, takže poslouchají hudbu v sluchátkách ze svých mobilů. Musí být co nejvíce nenápadní aby jejich vztah poznali jen ti co mohou, ti co jsou na tom stejně či podobně jako oni. Před širokou veřejností jsou pouze jen nejlepší kamarádi.

***O dvě hodiny a půl později***

Všichni čtyři jsou připraveni a show začíná.

Jde poměrně dost poznat, že jsou to dva partnerské páry, ale před veřejností všichni z nich tvrdí, že jsou nejlepší kamarádi a jako bratři, tedy to s těmi bratry tvrdí jen Wang Yibo a Xiao Zhan. Oba páry se každou chvíli chytají za ruce, dívají se na sebe zamilovanými pohledy, lepí se na sebe, chvílemi v obličejích zrudnou, občas si olíznou nebo zkousnou spodní ret a tak dále. Vážně nenápadné. Navíc dle pohledů navzájem poznali, že spolu chodí. Nemusí to ani říkat.

Nejprve je rozhovor až pak dostanou za úkol spolu tančit, ale tentokrát Jun Gong a Wang Yibo, Zhehan Zhang a Xiao Zhan aby to bylo zajímavější a zábavnější pro diváky pod pódiem. Ani jednomu se toto nelíbí, ale musí se tvářit co nejvíce normálně, ale moc jim to nejde. První jde Jun Gong a Wang Yibo na píseň Fire, právě od Wang Yiba. Takže jdou tedy před diváky a začnou spolu tančit. Ozve se hlasitý potlesk, oba dva jsou poměrně nervózní. No rozhodně to působí celkem komicky. Po skončení písně se ukloní a na řadu přijde Zhehan Zhang a Xiao Zhan, další hlasitý potlesk.

***O čtyři hodiny později***

“Půjdete s námi na oběd?” navrhne Wang.

“To zní dobře.” souhlasí Jun a usměje se na něj.

Žárlivé pohledy Zhehan a Xiao Zhana mluví za vše, ale jdou společně.

“Neboj se, stejně pak máme společné focení.” prohodí Wang směrem ke svému partnerovi a na chvíli se dotkne jeho ruky.

“Ty se taky neboj.” otočí se Jun zase na svého partnera.

Ale vražedné pohledy nezmizeli z jejich tváří. Avšak stejně je to začátek velmi dobrého přátelství. Postupně oba dva zjistili, že se opravdu nemají čeho bát a dokonce se zapojili do společného hovoru.

V moci démona

Hua Cheng je nejvyšší démon a Xie Lian je korunní princ království Xian Le. Hua je dva tisíce let starý a Xie tisíc osm set let. Nesmrtelné bytosti. Věčnost je dlouhá doba, ale to pouhý člověk nemůže vědět jaké to je. Především věčnost o samotě je peklo. Přesně tak. Kdysi bývali lidmi, ale to je už dávno... Oba dva se narodili v Xian Le.

Hua je do něj vskutku dlouho zamilovaný. Sleduje ho a pozoruje. Nakonec se rozhodne jít za ním do lidského světa. Chce se stát součástí jeho života. Reálně a oficiálně jenže on je božská bytost. Menší problém...

Avšak, ví že je v lidském světě navíc ví kde ho najde. Takže jde na to místo. Vydává se za tuláka, který potřebuje nocleh. Říká si zde San Lang.

Xie si vytvořil vlastní svatyni. Je svatý, ale mezi lidmi nemá vlastní svatyni ani chrám k jeho jménu což ho mrzelo, takže se rozhodl si vytvořit svou. Ale lidé o něm téměř neví. Ovšem nevzdává se.

***O rok později***

Hua a Xie leží vedle sebe v posteli. Sladké polibky.

“Jsem v moci démona...” řekne mu tiše do ouška.

“Jsi jen můj. Nikomu tě nedám.” políbí jeho boží ústa, doslova.

“A ty jen můj démonek. Taky tě nikomu nedám. Moc tě miluji.” odpoví mu.

“Já tebe taky.” znovu se políbí.

Velmi silná láska...

Jejich nahá těla se navzájem dotýkají. Hua se po jeho hrudi dostane až k rozkroku. Pojme celý ten mohutný penis do svých úst až po kořen. Zlehka hýbe hlavou nahoru a dolu. Jazykem olizuje žalud. Pokojem se ozývají tiché steny a vzdechy. Prsty si hraje uvnitř jeho těla aby ho připravil na svůj vpád. Netrvá dlouho a má plnou pusu spermatu, které mu stéká po bradě. Poslušně vše spolkne. Poté vpluje svým penisem dovnitř a pomalu hýbe svými boky. Naráží do jeho prostaty, takže se vzdychání zvýší do hlasitosti. Nádherná melodie ty jejich vzdechy slastí. Postupně své přírazy zrychluje. Je jako sám ďábel což není tak úplně daleko od pravdy, když je nejvyšší démon. Miluje ho celého. Je naprosto v jeho moci. V moci démona. Občas zatáhne za jeho dlouhé vlasy, takže mu trhne hlavou dozadu nebo svými nehty škrábe do jeho zad až do krve, kterou olizuje svým vlhkým jazykem. Miluje chuť jeho krve. Je dominantní a on je jeho subinka. Může si s ním dělat co chce. Naprostá oddanost. Což je ve vztahu důležité. Po zhruba půl hodině se dvakrát po sobě udělá dovnitř toho božího těla. Po chvíli je ovšem povalen pod něj a už cítí ten tvrdý penis jak vplouvá do něj. Užívají si každý svůj vzájemný dotek. Láska, vášeň, euforie... Xie rychle a tvrdě přiráží hned od začátku. Tak jak to démonek miluje nejvíce. Něžné polibky mu dává na krk a ústa.

“Vážně tě velmi miluji Hua Chengu...” usměje se na něj svým kouzelným úsměvem.

“Jsem raději, když mi říkáš San Langu...” úsměv mu oplatí.

Jen co to dořekne se udělá. Potom si lehnou vedle sebe a chvíli odpočívají než se jdou umýt k jezírku u domku. Měsíc osvětluje nádheru noci. Letní obloha je plná hvězd. Překrásný pohled. Romantické, kouzelné. Tam v objetí stojí a hledí na tu krásu než se navzájem opláchnou. Ano vytvořili si menší jezírko na zahrádce u svého domu. Když jsou umytí od potu a spermatu, jdou se utřít dovnitř domu a spát. Spí v objetí.

***
Xie už ví kdo je skutečně onen tulák. Než přišel na to kdo to ve skutečnosti je, stihl se do něj silně zamilovat. Musí uznat, že se o něj ten démon velmi dobře stará celou dobu což ho překvapilo. Ve vztahu jsou už rok. Žijí spolu v domku u lesa. Svatyni nechali jako svatyni. Dochází se o ni starat. Už mají o něco víc peněz. Měli možnost jít žít nedaleko od svatyně. Život mezi lidmi není snadný když nejste lidé. Tak to prostě je. Jen Xie už dvakrát žil mezi lidmi, když byl vyhozen z Nebes. Teď byl vyhozen potřetí. Kvůli jejich silné lásce. Nepochopená láska. Ale vážně hluboká a hlavně skutečná. Síla lásky.

***O dva roky a půl později***

Hua a Xie už jsou spolu tři roky a půl. San Lang (Krvavý déšť) sehnal pěkné dva prstýnky. Je rozhodnutý. Udělá to. Dorazí domů. Už je uvařený oběd a sluneční paprsky svítí do oken. Je už zimní období. Vejde do místnosti. Jídlo krásně voní. V domě je krásné teplo.

“Vítej doma San Langu.” sladce se na něj usměje.

San Lang má výhodu, protože mu nebije srdce. Je přeci jen démon, takže mu zima nevadí. Chodí v zimě na nákupy sám, nechce aby byl nemocný přestože je to bůh. Ale i když ví, že je také nesmrtelný, bojí se o něj. Je to zvláštní, že? Avšak Xie je více podobný člověku.

“S tebou jsem doma všude má lásko.” políbí ho.

Uklidí nákup a jdou se najíst ke stolu. Po jídle umyjí nádobí.

Pak se projdou po venku. Na jejich oblíbeném místě si Hua Cheng najednou klekne. Má ruku za zády a podá mu krásný prstýnek.

“Vezmeš si mě za muže Xie Liane?” požádá ho o ruku.

“Ano! Ano vezmu. Mile rád. Miluji tě, miláčku.” souhlasí.

Vánoční rituál

Jeff Woods nenávidí Vánoce a tak přemýšlí co udělá tentokrát. Každé Vánoce vyvede nějakou šílenost.

Teď už mu je sedmnáct a jeho mladšímu bratrovi Liu Woods patnáct. Mají spolu velmi dobrý vztah.

Jeff je víc šílený než jeho bratr, avšak oba dva jsou cvoci. Respektive podle jejich okolí, jen oni to tak nevidí. Lidi je nemají rádi a oni zase je. Tak nějak prostě nezapadají. Ale to neřeší, je jim to celkem jedno.

Ovšem nikdo neví o Jeffově vánočním rituálu. Každé vánoce zavraždí nějakou celou rodinu, přímo na blbý štědrý den. Díky tomu si ovšem dokáže vánoce plně užít. Jen své rodiče si nechává až mu bude osmnáct. Temná euforie. Ale jelikož je už jeho bratrovi patnáct, rozhodne se ho zasvětit do vánočního rituálu.

Oba dva bratři nenávidí své rodiče, vlastně to díky svým rodičům nesnáší vánoce a ostatní pitomé svátky až na halloween, ten jediný naprosto milují. Vše v jejich rodině je falešné tedy až na upřímnou nenávist. Proto začali nenávidět vánoce a rodinné svátky. Jejich rodiče se o ně pomalu nestarají, nezajímají, každou chvíli na ně řvou kvůli každé kravině a rádi je bijí.

A Jeff každou šťastnou rodinu vyvraždí. Pokaždé je vykuchá svým nožem. Miluje sledování stříkání krve všude kolem, vnitřnosti, vypíchnuté oči, uřezané jazyky a tak podobně, každého zabíjí jiným způsobem. Ovšem čistě jen nožem.

***
Štědrý den se blíží a Jeff se rozhoduje mezi třemi rodinami, která to bude tentokrát. Přemýšlí, že všechny tři, když tentokrát vezme bratra sebou.

“Nad čím přemýšlíš Jeffe?” ozve se najednou Liu.

“Nad tím, že mám pro tebe překvapení na štědrý den.” usměje se s výrazem psychopata.

“Vždyť je také nenávidíš jako já bratře.” odpoví mu.

“Právě proto.” začne se smát. “Neboj se, užijeme si to konečně společně.” má ďábelský úsměv.

“Nechápu. Vůbec nevím co tím chceš říct, Jeffe.” řekne zmateně Liu.

“Neboj se, už brzy pochopíš.” jde z něj cítit cosi zlověstného, že se ho Liu začíná bát, má obavy.

Takto svého staršího bratra nezná. Jeff ovšem v lidech často vyvolává hrůzu. Začalo to kdysi dávno, když ho zmlátila banda kluků a Jeff si je tenkrát našel a skoro je zabil. Vždy ho chránil a miloval, ať to stojí cokoliv. Vzhlíží k němu už roky. Tak to bývá poměrně často, že mladší sourozenec vzhlíží k tomu staršímu. Je to přirozené.

“Právě, že bojím...” pronese a odejde z jeho pokoje.

Sotva odejde, dostane nápad. Ví, že je doma bělidlo, takže jde pro něj. Sejde dílů po schodech a poté do sklepa, kde po tmě najde bělidlo. Jenže uslyší hlas své matky, okolo dveří do sklepa. Takže se rychle rozhodne udělat to přímo na místě. Po hmatu otevře a když zaslechne kroky, lekne se takže mu část šplíchne na obličej, tak okamžitě vylije teď už schválně víc na svůj obličej. Je to neskutečná bolest, ale zvráceným způsobem se mu to líbí. Vlastně ani on sám neví co ho to zrovna napadlo. Padne k zemi. Chce si chytit svůj obličej do dlaní, ale to už ho chytne čísi ruka, která ho zastaví v pohybu. Absolutně nic teď nevidí. Pak najednou ztratí naprosto vědomí.

***O čtyři dny později***

Jeff se konečně probudí z kómatu a zjistí, že stále nevidí. Nahmatá na své hlavě obvazy. Díky pípání různých přístrojů, zjistí že je v nemocnici. Sotva uslyší dveře, začne dělat že stále spí než zjistí kdo právě vešel do nemocničního pokoje. Podle hlasů pozná svého bratra a svou kamarádku Jane. Alespoň někomu na něm záleží, řekne si v duchu. Zajímá ho jestli zde jsou i jeho rodiče nebo je jim naprosto ukradený neboli u prdele a to doslova. Dá se říci, že to měl být test komu na něm skutečně záleží a komu ne. Jen trochu brutální.

“Víš proč to vůbec udělal?” zajímá se Jane.

“Nevím, ale on má ke všemu nějaký důvod.” zamyslí se Liu.

“Jo to máš pravdu Liu. A vaše rodiče fakt nechápu, vlastně kdy se o vás vůbec zajímali? Nikdy jsem vaše rodiče neměla ráda, jsou totiž úplně stejní jako ti moji. Občas přemýšlím, že je zabiji a dostanu svobodu. A co vy? Taky je chcete zabít za to jak se k vám chovají?” mluví opět Jane.

“Ano, alespoň já nad tím mnohokrát uvažoval.” přizná se.

A tak se v Jeffově šílené mysli zrodí jiný plán. Takový vánoční dárek pro ně všechny tři.

“A co když chtěl Jeff aby si ho rodiče začali všímat?” napadne Jane.

“Ani bych se tomu nedivil.” souhlasí s ní.

***O tři dny později***

Jeff už je doma. Domluvil se svým bratrem a Jane, že půjdou zabít jednu rodinu a pak zabíjí ty své.

Avšak Jeff si ještě chce upravit svůj teď čistě bílý obličej a bílé oči. Jde do kuchyně a vezme si velký kuchyňský nůž na maso, odejde do koupelny, kde si nožem vytvoří do tváří úsměv. Krev mu stéká na jeho bílou mikinu s kapucí, která ji barví do rudé.

Liu přijde k němu a uchopí nůž, také si udělá úsměv nožem a Jane u sebe doma taktéž až na to, že má také úplně bílý obličej jako Jeff, jen má temně černé oči. Udělala to hned po tom co se dozvěděla o Jeffovi. Ona ho opravdu moc dobře chápe.

***O dvě hodiny později***

Už jsou v domě, který Jeff vybral, jenže všude je spoustu krve a najdou zde mrtvá těla.

“Měla by tu být ještě nějaká holka.” podotkne Jeff.

“Ta je tady Jeffe.” ozve se z vedlejší místnosti.

Jdou tam a uvidí holku s nožem v ruce, celou od krve s psycho výrazem. Také má tak bílý obličej jako Jeff a Jane k tomu vyříznutý krvavý úsměv jako oni.

“Ano, vím o tobě už pár let. Vím o tom co několik let děláš. Jeff the Killer. Chci se k tobě přidat už dlouho. A doufala jsem, že si tentokrát vybereš můj dům a nedávno jsem vás slyšela kam se chystáte, takže jsem to tu připravila.” začne se šíleně smát. “Jinak já jsem Nina the Killer.” představí se jim dívka.

“Nu dobrá, takže jdeme do domu Jane.” usoudí Jeff a všichni ho následují.

***
Jeff vypíchl její matce oči a uřízl jazyk, poté ji rozpáře břicho a začne pomalu vytrhávat její vnitřnosti z těla. Liu chvíli jen pozoruje než ji začne uřezávat prsty na ruce. Všude stříká krev. Jane si vybrala svého otce, kterému nejprve vyřízne jazyk, pak Jane vydloubne pravé oko a Nina to druhé. Jane si vzala pravou stranu, na které uřezává prsty na rukou a nohou, Nina má levou stranu kde nožem řeže do tváře půlku úsměvu a Jane dodělá tu druhou. Hned na to jim podříznou hrdla. Jeff a Liu vyřežou úsměv i její matce. Všude je mnoho krve. Dům nakonec zapálí.

***
A konečně přišla řada na rodiče Jeffa a Liu. Jejich rodiče už nejspíše spí, v domě je tma. Jo fakt se o své syny nezajímají. Sice i zde voní cukroví a je zde vánoční ozdobení, ale pravá vánoční nálada tu fakt není cítit.

Najdou je nakonec u televize v obývacím pokoji. Jane chytne hlavu jejich matky a Nina otce. Překvapí je zezadu. Potom Jeff si stoupne před svou matku a Liu před otce. Mávnutím nože jim uříznou jazyky. Nestihli nic říct. Mají nádherný pohled čisté hrůzy v očích. Ty jim ovšem schválně nechají aby viděli úplně vše. Liu to nevydrží a bodne otce několikrát do břicha a hrudi, krev mu vystříkne do obličeje. Jeff vrazí nůž do krční tepny své matky, ale předtím ji hodně pomalu vykuchával zaživa. Všude kolem nich je spousta krve a vnitřností. Další dům hoří.

“Odteď jsme skutečná rodina. A toto je ode dneška náš společný Vánoční rituál.” zavelí Jeff the Killer.

Naprosto dokonalý Štědrý den. 

Rudovlasý ďábel (TaeTen)

Lee Taeyong zrovna čeká na svého kamaráda a prsty si prohrábne své rudé vlasy.

***
Je známý tím, že spí kde s kým, respektive s kde jakým mužem, je totiž gay. Rád chodí po klubech a vošuká pomalu každého pěkného kluka. Naprostý děvkař a o vážné vztahy nemá absolutně zájem. Avšak s ním vážný vztah chce mnoho mužů i žen, ale vše odmítá a o ženy nemá už vůbec zájem. Každý to o něm ví. Také se mu začalo kvůli tomu říkat Rudovlasý ďábel. Navíc je dost populární jako člen k-pop skupiny Nct U. Miluje večírky a sex. Pro většinu je jako jejich bůh, ale s ďábelskou duší. Pan nedosažitelný. A opravdu moc sexy. Je přitažlivý a dost divoká povaha. Ale je opravdu hezoun. Spal s několika členy z jejich skupiny. Ale nejraději z nich má Chittaphon Leechaiyapornkul známého jako Ten. S ním spal víc než jednou. Což u něj něco znamená, nestává se pomalu vůbec, že by s některým spal vícekrát. Ale je to výhra nebo prohra?

***
Jeho kamarád Ten konečně přišel. V ruce má čokoládu a kouše ji. Ten ho má hluboko v srdci, ale zjískat srdce toho sexy ďábla je snad nemožné. No mnoho mužů se o to pokoušelo, neúspěšně.

“No konečně jsi tady.” ušklíbne se Taeyong.

“Těch pár minut tě koukám nezabilo.” začne se smát.

“No dovol.” pronese skrze zuby.

“Neboj se, dovolím si i víc.” nečeká na odpověď a políbí ho.

Už před nějakou dobou se rozhodl ho zjískat jen pro sebe. Ještě netuší jak.

Začne ho divoce a vášnivě líbat. Kupodivu se mu nebrání. Velmi ho miluje a prostě ho musí mít. Když pustí jeho rty, uvidí že se červená ve tvářích, což u něj není nijak extra vidět. Nějak neví co mu na to má říct. Jako by Taeyongovi došli slova.

“C-co to...” nestihne domluvit a už znovu má ve svých ústech jeho vlhký jazyk.

Přitáhne si ho ještě blíž k sobě a rukou mu sahá na zadek než mu zajede do černých kalhot, rovnou do trenek, kde si chvíli pohraje s jeho tvrdým penisem a pak se vším hned přestane se šibalským úsměvem a provokativně si olízne spodní ret. Opravdu si to užívá, chce aby po něm nejen toužil. Miloval ho. No a potom si odkráčí pryč. S úsměvem ve tváři. Doufá, že to na něj bude fungovat. Nechává za sebou stát muže, kterého miluje. Je to sice lehce těžké, ale ne nemožné.

***O tři hodiny později***

Je noc a Taeyong je ve vaně a přemýšlí nad tím co se to dnes vlastně stalo.

On mu někdo vzdoruje? A dělá si z něj hračku?! Tentokrát začíná být on sám hračkou? To nemůže přeci dopustit! Nejdříve ho dost navnadí a pak si jen tak odejde, bůh ví kam?! Proč ho sere, že neví kam šel?! To bude jen pošramocené mužské ego, řekne si. Ale proč mu to udělal někdo koho má ze všech nejraději?! A ani sám neví proč, ale něco na něm bylo vždy, ale teď si je naprosto jistý. Proč ho to k němu tak táhne? K tomu je jediný s kým spal vícekrát, když bude počítat jen nezávazný sex.

Respektive má čtyři bývalé partnery Na Jaemin, Park Jisung, Yuta Nakamoto a Moon Taeil, jenže se zklamal v lásce a tak zanevřel na city a vážné vztahy, nechce další zklamání a bolest. Bojí se znovu začít někoho milovat, dát někomu opět své srdce. Je to ovšem logické. Avšak i když nechceš, srdce si vždy najde cestu. Nemusíš chtít někoho milovat, ale i tak se vždy najde někdo do koho se zamiluješ ať chceš nebo ne. To je bohužel život.

Bojí se toho, že se do něj zamiloval. Jenže to nechce dát najevo. Sebeobraný automatický reflex.

***O pět měsíců později***

Je letní noc, moc velké horko. Ten a Taeyong leží vedle sebe na šedém gauči jen v trenkách. Z jejich těl stéká pot.

Najednou se rudovlasý přisaje k jeho ústům do polibku. Chce ho držet a nikdy nepustit. Líbá krk a ouška, jazykem si hraje s tím jeho. Rukou si pohrává s jeho tvrdým penisem, který po chvíli uchopí do své pusy, hýbe hlavou dolů a nahoru než se mu zaplní velkou dávkou spermatu, které poslušně spolkne. Netrvá dlouho a už leží pod ním, cítí jeho velký penis u svého mokrého otvoru, nejprve dva prsty než mu ho vrazí do toho sexy zadku. Začne hýbat svými boky a po chvíli najde jeho citlivé místečko, takže se na něj zaměří. Hlasité vzdechy.

“Odteď jsi jen můj Taeyongu.” promluví. “Už dlouho tě miluji a nehodlám se dál o tebe s kýmkoliv dělit.” dodá.

“Souhlasím, já tebe totiž taky. Jen jsem se bál, že mě taky opustíš jako ti předtím. Díky pár vážným vztahům a zlomenému srdci, jsem zanevřel na vztahy a lásku, ale i tak jsem se zamiloval znovu a to do tebe.” přizná se konečně rudovlasý ďábel.

V tu chvíli se Ten udělá dovnitř těla svého miláčka. 

Budeš můj (XiWoong)

Yeo Hwan Woong je tajně zamilovaný do kamaráda z jejich k-pop skupiny ONEUS jménem Son Dong Ju, který si říká Xion. Miluje ho okolo dvou let a znají se pět let. Avšak nikdy mu své city k němu neřekl, má z toho strach. Strach z lásky nebo odmítnutí? Kdo ví? Protože on to sám vážně neví. Možná obojí dohromady? Yeo má krátké růžové vlasy a Xion blond vlasy. Yeo je dvacet tříletý mladík a Xion je dvacet dvouletý mládenec.

***
Xion leží v posteli a myslí na svého kamaráda Yeona. Poslední dobou na něj myslí poměrně často. Dlouhou dobu se mu líbí. Jenže je to první muž, který se mu vůbec někdy líbil.
Nemůže spát a tak jde koukat na film. Po filmu už je opravdu unavený, takže se mu podaří usnout.

***
Další den za ním má přijít jeho dlouholetý kamarád Yeo na týden. Dělají to tak často, vídají se vždy když mají možnost. Jsou nerozluční.

***O den později***

Xion se probudí a jde do koupelny, dát si vanu. Vezme si čisté oblečení a ručník ze skříně, mezitím co si napouští teplou vodu do vany. Svlékne ze sebe špinavé oblečení a hodí ho do koše na špinavé prádlo u pračky. Poté vleze do příjemně teplé vody.

Zavře oči, nadechne se, zacpe si nos a ponoří hlavu pod hladinu vody. Před očima se mu zjeví jeho kamarád. Představuje si jeho sexy postavu, svalnatou hruď.
V tu chvíli jeho hlava vystřelí nahoru zděšením nebo vlastně čím? Vyprskne z úst vodu. Co to jako?

Když se umyje, vyleze z vlažné vody a vypustí vanu. Osuší se červeným ručníkem. Vezme si bílé tričko a černé tepláky. Ručník si dá na hlavu a zabalí si do něj mokré vlasy.
Vyčistí si zuby a jde si dát snídani. Do hrku si udělá šťávu, má žízeň a sedne si ke stolu v kuchyni.

Těší se na svého kamaráda, který má dorazit dopoledne.
Bude vařit jeho oblíbené jídlo k obědu než dorazí, takový jeho zvyk. Rád mu dělá radost i kdyby jen maličkostmi.
Miluje ten sladký úsměv, takže mu ho rád vytváří na tváři a ty radostné záblesky v těch krásných očích.

***O čtyři hodiny později***

Jsou po skvělém obědě a teď leží vedle sebe v posteli a sledují film.
Je zima, začátek února, takže jsou doma v teple.

Netrvá ovšem dlouho než se Yeo vrhne na Xiona a začne ho vášnivě líbat na ústa, už se nedokáže držet dál ani zpátky.
Xion je poměrně zaskočen a ještě víc, tím že se mu to líbí a vzrušuje ho to, nevadí mu to. Místo toho aby ho od sebe odstrčil, tak si ho přitáhne blíž k sobě a přidá se.
Cítí jak mu v hrudi divoce tluče srdce. Je to hřejivý pocit u srdce. Jako by se ta prázdnota zaplnila úplně něčím jiným.
Najednou se navzájem začnou svlékat z oblečení, které létá okolo nich.
Pocity naprosté touhy a vášně, chtíče jednoho po druhém.

“Miluji tě Son Dong Ju.” zašeptá mu do ouška Yeo a něžnými polibky po jeho hrudi se dostane až k tvrdému penisu, který uchopí do svých úst a začne si jazykem hrát se špičkou.

“Já tebe taky Yeo Hwan Woongu.” vydechne vzrušeně, právě teď si konečně uvědomil co k němu skutečně cítí celou dobu.

Naprostá euforie, vzrušení, slast, rozkoš, štěstí a láska.
S chutí pečuje svou pusou o ten krásný tvrdý penis do té doby než se mu pusa zaplní velkou dávkou bílé smetánky, kterou poslušně spolkne.
Během chvilky už leží pod ním a cítí uvnitř sebe jeho dva prsty než do jeho otvoru vsune svůj ještě stále tvrdý penis. Pár vteřin počká než začne hýbat svými dokonalými boky a tvrdě narážet do jeho citlivého místečka. Avšak po několika minutách se znovu udělá. Vysune svůj teď už ochablý penis z jeho zadku. Pohladí jeho krátké růžové vlasy a políbí ty sladké rty.

“Jsi tak roztomilý a sladký Yeo.” pronese a opět se přitiskne na jeho rty.

“Ale ty víc a moc sexy.” šibalsky se usměje.

V tu chvíli už je Xion na čtyřech a cítí uvnitř těla jeden prst, chvíli ho připravuje na svůj vpád. Poté mu na jeden příraz vrazí svůj penis dovnitř toho sexy zadku. Ozve se slastné zavytí, takže ví že našel ten správný bod, na který se zaměří. Udělá mu cucflek na krk a během toho jak ho šuká, líbá i jeho ústa. Je až moc vzrušený, takže netrvá dlouho a pořádně mu zaplní otvor svým spermatem, které mu vytéká ven a on ho začne olizovat z jeho půlek.
Pak oba dva padnou vedle sebe a musí vydýchat orgasmus. Klepou se euforií.

“Odteď jsi jen můj.” a políbí ho do blond vlasů.

“Ale jen pokud ty budeš jen můj.” odpoví mu.

“Souhlasím.” usměje se svým kouzelným úsměvem.

Teď se konečně cítí úplný.

***O pět dní později***

Zrovna je venku tepleji, takže šli na procházku ven. Drží se za ruce a užívají si života. Jsou šťastní.
Rozhodnou se jít na večeři do restaurace, kde potkají zbytek skupiny.

“Kdo by řekl, že se tu objeví naše dvě hrdličky?” zasměje se Ravn.

“A co má být, že jsme se dali dohromady?” ozve se Yeo a obejme svého partnera Xiona.

“Nic, nic my vám to přejeme, že?” odpoví a otočí se na zbytek jejich skupiny.

“Jasně, že jo.” potvrdí to Leedo.

Ten chladný den (HyunLix)

 Felix Lee čeká na svého nejlepšího kamaráda v parku.

***
Je do něj už několik let tajně zamilovaný. Oba dva jsou členové chlapecké skupiny Stray Kids. Avšak znají se ještě déle než vznikla tato chlapecká skupina. Felixovi je osmnáct a Hwangovi dvacet let. Jsou si velmi blízcí, až tak že si někteří myslí, že jsou pár. V těchto chvílích oba dva pokaždé zrudnou v obličeji a hned začnou zapírat a tvrdit, že to tak vůbec není, jenže jim to moc lidí nevěří. Hlavně jak se po sobě často plazí. Jsou spolu opravdu sladcí.

***
Prohrábne si své blond vlasy, když konečně uvidí černovlasého mladíka, který má na sobě teplý svetr do světle modré barvy a černé kalhoty. Okamžitě vstane jako střela a vyrazí jeho směrem s úsměvem na tváři. Je začátek zimy a už začínají být mrazy, ale dnes je zrovna trochu teplejší den, pravděpodobně poslední teplý den.
Na pozdrav se hned obejmou. Hwangovi není až tak taková zima, jelikož bydlí nedaleko odtud.

“Ahoj, pojďme tedy ke mě ať mi neumrzneš.” usměje se na blonďáčka.

Má důvod proč chtěl aby na něj tentokrát čekal zde v parku. Není to tak, že by Felix nevěděl kde žije jeho láska. Bylo mu ovšem řečeno, že je to překvapení.

“Dobrý nápad, je mi vážně zima.” promluví blonďáček.

Po patnácti minutách dorazí k němu domů. Felix si sundá svůj zelený svetr pod kterým má bílý svetr a má světle modré kalhoty. Ach, je tak moc roztomilý. Ještě mu dát neko ouška, pacičky a ocásek jako kocourek, k tomu na vodítku, nádherná představa.

“Pojď semnou do pokoje.” pronese najednou Hwang.

A tak jdou do jeho pokoje, kde si Felix poslušně lehne na zem. Poté ho začne malovat na plátno. Dlouho si tuto chvíli plánoval ve své hlavě a svých myšlenkách. Toto musí být naprosto dokonalé. Alespoň podle jeho hlavy.

“Tak konečně hotové.” ozve se po zhruba dvou hodinách.

“No konečně.” usměje se sladce blonďák.

Oba se lehce zasmějí. Poté pustí jejich nejoblíbenější píseň a začne s ním tančit tělo na tělo. Takový erotický tanec. Trvá tak půl hodiny než ho odvede do kuchyně kde už je uvařené jeho nejoblíbenější jídlo. Na stole je několik vonných svíček a na skříni vonné tyčinky. Ještě než se pustí do jídla tak Hwang vezme kytici rudých růží a klekne si před něj. Podá mu tu kytici.

“Buď jen můj Felixi. Moc tě miluji už dlouho. Chci jen tebe a nikoho jiného než tebe nechci.” vyzná mu lásku.

“Já tebe taky miluji nejvíce na světě. Také nikoho jiného než tebe nechci.” srdce mu buší v hrudi jako splašené.

Políbí se na ústa. Pak se jdou najíst.

“Po večeři půjdeme do vany, co ty na to?” promluví.

“Velmi rád půjdu, lásko má nejdražší.” odpoví mu.

Hwang mezitím zapálí vonné svíčky a tyčinky. A zhasne velké světlo, které ruší atmosféru. S chutí sní jídlo.

A pak se odeberou do koupelny, kde jsou připravené další svíčky a vonné tyčinky, v teplé vodě ve vaně jsou rudé lístky růží. Začnou se vášnivě líbat a svlékat z oblečení než jsou úplně nazí. Vlezou do příjemné teplé vody ve vaně a rudé lístky se dotýkají jejich nahých těl. Sedí naproti sobě, opět spojí své rty do polibku. Užívají si tento moment. Chtějí si ho vychutnat naplno. Přeci jen je to poprvé co jasně ví, že se mohou sebe dotýkat navzájem více než přátelsky. Felix mu rukou zajede na tvrdý penis. Začne si hrát s jeho žaludem a koulema. Ozve se tichý sten slasti.

“Achh, udělej mě prosím...” pronese tiše.

Tak blonďáček zrychlí pohyby své pravé ruky než se mu do ní udělá s krásným vzdechem. To samé začne dělat Hwang svému milovanému Felixovi. Když se navzájem umyjí, usuší a převléknou se do jiného oblečení, jdou zpět do pokoje. Tam mu černovlásek podá velkou krabici zabalenou do růžového papíru s rudou stuhou do mašle.

“Co je to?” nechápe Felix.

“Otevři to.” řekne mu šibalsky.

Rozbalí dárek od své lásky, je to velký bílý plyšový medvídek. Okamžitě ho obejme a vrhne se mu kolem krku a políbí ty boží rty.

“Děkuji lásko. Je nádherný.” zašeptá mu do ouška.

Jak roztomilé. Lehnou si vedle sebe a objímají se, netrvá dlouho a odeberou se do říše snů.

***
Dopoledne Felixe vzbudí vůně jídla z kuchyně a čaje. Než se stihne pořádně rozhlédnout, už má před sebou tác se snídaní a svým oblíbeným čajem s medem.

“Dobré ráno miláčku můj.” pohladí jeho blond vlasy a usměje se na něj sladkým úsměvem.

“Ach, dobré ráno lásko moje. A děkuji ti.” řekne rozespale.

Konečně jsou šťastní. Pod hrnkem na čaj najde stříbrný prsten s modrým srdcem a poté mu ukáže, že mají oba dva ten samý.

“Bože ten je krásný.” vydechne a Hwang mu ho nasadí na prsteníček.

“Odteď jsi jen a jen můj Felixi Lee. Nikomu tě nedám.” promluví sladce.

“A ty jen můj.” odpoví. 

Baby Felix (HyunLix)

 (Little space verze)

Sedí ve své postýlce. V puse má dudlík. Na sobě má růžové pyžámko s barevnými jednorožci. Už si vzal sunar. Snaží se usnout avšak moc mu to nejde a tak se jde dívat na pohádky.

***
Sice je mu devatenáct let, ale je jako tříleté dítě. Jeho jméno je Felix Lee. Je little space. Před několika lety ještě nosil plenky, ale poté si začal připadat trapně, takže je přestal nosit. Také je členem k-pop chlapecké skupiny Stray Kids, oni ví o tom, že je little space, ale nikomu to neříkají, chrání svého kamaráda před okolím aby kvůli tomu nebyl šikanován. K tomu jim to přijde roztomilé. Občas se o něj hádají čí je a komu patří. Avšak on má zájem jen o jednoho, ale ten se o něj téměř nehádá. Rád nosí sladké oblečení a občas působí jako malá holčička což mu přidává na roztomilosti. Navíc do toho všeho je čistě gay, ale to už ostatní neví. Na různých školách byl za odlišnost šikanovaný, převážně od ostatních kluků a více si rozuměl s dívkami. Tím to bylo ještě horší, protože na něj ostatní kluci žárlili. Jasně, že měl pár dívek, ale zjistil, že to není vůbec ono ani ho to s nimi nevzrušuje.

***
Nakonec usne u pohádek na gauči v růžové barvě a červenými jahůdkama.

***
Je to vskutku roztomilý pohled. Zrovna k Felixovi se toto hodí což má poměrně výhodu. Avšak u něj je to životní styl, který si sám vybral, není to tak že by se takto narodil, tedy až na sexuální orientaci. Prostě se mu to líbí. Má rád roztomilé věci a vypadá v tom dokonale. Ale proč by ne?

***
Ráno se probudí a rozespale se dívá kolem sebe. Po chvíli se jde převléci do z pyžámka do jiného oblečení. Vezme si světle modré tričko s hallo kitty a trenky v světle růžové barvě s mašlyčkama. Poté jde do koupelny vyčistit si zuby a učesat vlasy v hnědém odstínu. A jde do kuchyně pro něco k jídlu. Vezme si jahody s cukrem a šlehačkou.

Udělá si fotku s jahodama a pusou od šlehačky. Rád provokuje svou roztomilostí nejen osobně, ale i na internetu. Zveřejní fotku na instagram. Hned na to začnou objevovat komentáře a like.
Chvíli na to mu přijde soukromá zpráva od někoho koho nezná.

_Eledor_Chan_ : Ahoj jsi sladké miminko. Už máš svého daddyho nebo mommy?

_Little_sweet_baby_ : Ahoj neměl bych mluvit s cizími lidmi

_Eledor_Chan_ : Tak hodné miminko jo?

_Little_sweet_baby_ : Možná

_Eledor_Chan_ : Tak možná jo? máš baby tedy daddyho/mommy?

_Little_sweet_baby_ : Mám, ale nejspíše o mě nejeví zájem nebo alespoň takový jak bych si přál

_Eledor_Chan_ : Chudáčku takový krásný kluk a nemá o něj zájem. Co se dnes sejít? Buď moje baby

_Little_sweet_baby_ : Neměl bych, ale půjdu

_Eledor_Chan_ :  Takže nakonec zlobivý chlapeček. Dobrá tedy tak v 13:00 na zastávce

Pak už je offline

Najednou se mu chce brečet. K tomu ho dohnala nešťastná láska ke kamarádovi z jejich skupiny. Zoufalství ho dohnalo k této šílenosti. Ale zase si říká, že už je přeci jen dospělý. Sní snídani a jde si najít nějaký oblečení. V podstatě je mu úplně jedno v čem půjde. Tato osoba je mu ukradená. Vlastně kdokoli až na jednoho mladíka.

***
Zítra mu má Hwang přijít obarvit vlasy na červenou barvu. Nemůže se na něj dočkat. Ano to do něj je nějakou dobu zamilovaný. Přestože se o něj jako by stará, ale jen přátelsky ne jako ostatní ze skupiny, kteří se o něj div nepozabíjí navzájem.

***
Lehne si do postele a obejme svého plyšového pikachuu. Vzal si na sebe černou mikinu, je mu zima, venku také sněží zrovna.

Usne nakonec a vzbudí se o půl jedné. Podívá se na hodinky a zjistí kolik je hodin. Rychle vyběhne z postele se obléci.

A běží na zastávku podle fotky, kterou mu poslal ten neznámý člověk. Nikde ho nevidí. Tato zastávka je zapadlá, takže tu ani nebývá moc lidí. Nečekaně ho kdosi popadne a zatáhne do boční uličky. Přestože sněží, začne ho ten neznámý muž svlékat z oblečení. Felix se pokouší bránit, ale onen muž je silnější než on. Začne křičet a volat o pomoc, ale v tu chvíli mu zacpe pusu rukou. A už jen cítí jeho penis uvnitř svého zadku. Vůbec není opatrný aby ho to nebolelo. Prostě mu ho tam vrazí celý až po kořen a začne chudáka brutálně šukat a také mu dává rány pěstí do těla. Z nahého těla mu začíná téct krev a z očí slzy. Brutální znásilnění.

Avšak než se stihne do něj udělat tak ho někdo rychlostí blesku odhodí pryč do zdi naproti. Felixovo zbité a promrzlé tělo se zhroutí k zemi.

“Co jsi mu to kurva udělal ty zvrhlé nechutné prase?! On je moje baby. Miluji ho ty zkurvisynu!!!” ozve se až moc známý hlas.

Pak se ozývají rány a skučení bolestí. Felix se otočí za sebe a uvidí Hwanga, svou lásku. Je zmatený. Netrvá dlouho a už je u něj, drží ho ve své náruči a chce se mu plakat.

“C-co tu děláš?” řekne zmatený Felix.

“Neodpovídal jsi mi na sms navíc tě celou dobu hlídám z povzdálí. Miluji tě Felixi nejvíce na světě, buď moje baby Felix.” promluví smutně.

Zabalí ho okamžitě do své teplé bundy a mikiny. Zavolá policii a sanitku.

“Já tě miluji už opravdu dlouhou dobu Hyunjine. Myslel jsem si, že ke mě nic necítíš.” pohladí ho po vlasech.

***
O několik hodin později už jsou oba dva u Felixe doma. Objímají se a sledují pohádky. Hwang teď nechce s ním sex, po jeho traumatu. Takže ho jen něžně líbá do teď už červených vlasů. Usnou ve svém láskyplném objetí. Konečně spolu...

***
Naštěstí je Felix v pohodě, zdravotníci ho ošetřili. 

Sladcí kluci (HyunLix)

 Hwang Hyun Jin sedí na terase před domem. Čeká na svého kamaráda Felixe Lee. Prostě sladcí blonďáčci. 

Je do něj tajně zamilovaný. Své pravé city se snaží skrývat, ale moc mu to nejde. 

***

Zrovna mají s partou jet na prázdniny pod stan. Opět pojedou na své místo, kam jedou už potřetí. Taková jejich tradice o letních prázdninách. Je červenec roku 2021. Tentokrát tam budou jen pět dní, místo čtrnácti. 

Jsou z chlapecké skupiny Stray Kids. Členové jsou Hwang Hyun Jin (Hyunjin), Felix Lee (Felix), Christopher Bang (Bang Chan), Lee Min Ho (Lee Know), Seo Chang Bin (Changbin), Han Ji Sung (Han), Kim Seung Min (Seungmin), Yang Jeong In (I.N), Kim Woo Jin (Woojin). Navzájem se mají velmi rádi. Jsou cvoci a blázni, ale proto je s nimi taková sranda, co? Sladcí kluci. 

Už je všem víc jak osmnáct let. 

Hyunjin - 22

Felix - 21

Bang - 23

Lee - 22

Changbin - 24

Han - 21

Seungmin - 21

I.N - 21

Woojin - 24 

***

Felix konečně přijde před dům. 

“No konečně Felixi!” usměje se na něj. 

“Těšil jsem se na tebe celou dobu. Hyunjin, konečně tě vidím!” úsměv mu oplatí. 

Obejmou se navzájem, na přivítání. Tak moc chce Felixe políbit. Ale nemůže. Bojí se, že by ho ztratil. Strach z odmítnutí a ztráty. Nechce riskovat. 

***

Po tak sedmi hodinách se všichni konečně dostanou na místo. Mají jako vždy tři stany po třech lidech. 

Hyunjin, Felix a Changbin si staví svůj stan. 

Bang, Han a Woojin budou spolu. Lee, I.N a Seungmin zase společně. Všichni pracují na stavení stanů a tábořiště. Musí vše stihnout připravit do západu slunce.

Každý rok jsou ve stanech v jiné kombinaci, aby byla větší zábava. Avšak Hyunjin a Felix chtějí být pokaždé ve stanu spolu. 

Tihle dva jsou si velmi blízcí přátelé. Pořád by vše dělali společně a je téměř nemožné je od sebe rozdělit. Vždy, když jsou někde spolu, stále se objímají, plazí se po sobě, jeden sedí na klíně toho druhého a tak podobně. Občas se najdou tací, kteří tvrdí, že tito dva jsou partneři a zamilovaní do sebe. No ono to tak působí, přestože to tak ve skutečnosti není. Ovšem on je do Felixe opravdu zamilovaný, ale nikdy mu to neřekl. 

***

Po hodině a půl už je vše hotové. Rozdělají si oheň v ohništi. Vytáhnou jídlo a alkohol. A párty začíná. 

***

Jejich místo je u lesa na louce a nedaleko je jezero. Je skvělé, že toto místo moc lidí nezná. Avšak občas se tu nějaká živá noha objeví. 

***

Lee zmizí bokem s Hanem. Vezmou si sebou flašku kvalitního alkoholu. Odejdou na kraj lesa. Sednou si do trávy a sledují ohnivý západ slunce. Postupně se začínají objevovat hvězdy na obloze. Mají spolu tajný vztah už dva roky. Ostatní to sice tuší, ale neví to na sto procent. Drží se za ruce a vášnivě se líbají na ústa. Objímají se. 

“Miluji tě Hane.” a hladí jeho černé vlasy. 

“A já tebe Lee.” dá mu něžný polibek do jeho oranžových vlasů. 

***

Hyunjin se odebral pryč úplně opilý. Je mu smutno. Tak moc Felixe miluje. Začíná si říkat, že by měl riskovat. Když to nikdy nezkusí, nemůže vědět přesně jak na tom je. Je hodně opilý a k tomu u jezera. Motá se poměrně dost, takže netrvá dlouho než do něj spadne. Jenže spadl nešikovně a udělal si něco s nohou. Horší je, že spadl do hloubky a v jeho opilosti pomalu nemůže plavat. 

Naštěstí ho šel Felix hledat a slyšel zvuk vody, takže rychle běží blíže k jezeru. On je sice také opilý, ale méně. Navíc by pro něj byl ochotný položit život až na to, že o tom vlastně neví. Všiml si před nějakou dobou, že ho něco hodně trápí ovšem mu nechtěl říct co to je. 

Všimne si jak se topí. Okamžitě za ním skočí do jezera a plave k němu. Chytne ho a táhne je oba na břeh. Opatrně ho položí na zem a začne mu dávat první pomoc, dýcháním do jeho úst. Dlouho to chtěl udělat, ale za úplně jiných okolností. Ale musí mu pomoci. Nemůže ho ztratit. Jeho ne! Modlí se aby otevřel oči a začal vnímat. 

Až teď si začíná uvědomovat, že ho vlastně miluje. Že to co si myslel, že je jen přátelství je ve skutečnosti láska. 

“Otevři oči... Prosím... Miluji tě...” pronese do ticha. 

Na noční obloze se začínají objevovat blesky. Začíná bouřka. Jenže on myslí jen na to aby se probudil. Po chvíli konečně otevře oči. 

“Co jsi to teď říkal?” pronese tiše otázku. 

“Miluji tě. Ty mě taky, že? To jsi mi nechtěl říct?” odpoví mu Felix. 

“Ano. Už poměrně dlouho.” myslí, že se mu to jen zdá. 

Najednou ucítí jak ho zvedá ze země. Když se postaví a sykne bolestí, podlomí se mu noha, kterou si zranil. Takže ho Felix vezme do své náruče a nese ho až ke stanu. Opatrně ho posadí k ohništi aby se zahřál. Jen začíná ta bouřka, takže ho rychle vezme dovnitř do stanu. 

Pro případ nouze v okolí znají jeden opuštěný srub, který minulý rok využili při dost silné bouřce. Téměř všichni už spí až na Hana a Leeho. 

“Kde jste k sakru byli? Víte vy dva jak jsme se o vás báli? Ostatní už nějakou dobu spí.” řekne naštvaně Han. 

“Co jste proboha dělali? A co se stalo, že Hyunjin nemůže chodit?” diví se Lee. 

Felix na ty dva jen hodí vražedné pohledy. Poté vleze také do stanu a zavře ho. Tam jde hledat nějaké suché oblečení, protože je durch mokrý. To samé udělá Hyunjin. Vyhrabou pohodlné teplé oblečení a to mokré dají bokem. Lehnou si vedle sebe do pevného objetí. 

“Promiň Felixi...” řekne provinile Hyunjin. 

“Už hlavně nedělej žádné kraviny, prosím. Nemohl bych bez tebe žít. Ty jsi můj život, jen jsem to doteď neviděl. Vlastně mi ta nehoda otevřela oči a já si uvědomil co k tobě opravdu cítím...” přizná se. 

Po této nehodě si konečně dokázali vyznat lásku. 

***O měsíc později*** 

Prázdniny ještě neskončili. Po stanování toho měli po krk. Felix se o něj celou dobu stará. Podařilo se mu totiž, zlomit si kotník, což se hojí celkem dlouhou dobu. Jelikož mu ten kotník fakt otekl, musel s tím do nemocnice. Ostatní dále stanovali, ale Bang ty dva exoty odvezl domu autem. 

***

Felix a Hyunjin leží vedle sebe v posteli. 

Sledují filmy, respektive Felix má ve své puse jeho penis. Sice si zatím nemohou pořádně zašukat ovšem to neznamená, že si nemohou vůbec hrát, že? Svým vlhkým jazykem krouží po žaludu, než ho pojme celý až po kořen. Za ten měsíc se Felix naučil vskutku úžasně kouřit. Po několika minutách má plnou pusu jeho velké dávky spermatu. Olízne se. Poslušně ho spolkne do poslední kapičky. Poté vrazí svůj mohutný penis tvrdý jako kámen dovnitř jeho sexy prdelky, kterou může mrdat jenom on. Hyunjin leží pod svým partnerem, který ho znovu tvrdě šuká tak jak to miluje. Steny a vzdechy se ozývají místností. Milují tvrdý vášnivý sex. 

***

Užívají si svůj partnerský vztah. Jsou spolu velmi šťastní. Sice je dala dohromady bolestivá nehoda, ale vše špatné je k něčemu dobré. Alespoň se to říká.

Zakázaná kniha

 Nguyễn Trần Trung Quân je osmnáctiletý muž, který je jiný než ostatní kolem něj. Zajímá se o záhady, mytologii, historii, magii a tak podobně. Ostatní ho nechápou, takže se cítí osaměle. Ve škole je brán za blázna. Chodí do třeťáku na střední škole. Nosí převážně černé oblečení i své dlouhé vlasy. Občas se i líčí, ostatní se ho bojí a zároveň z něj mají srandu. 

***

Sedí doma u svého počítače a píše další příběh. Rád píše různé příběhy a utíká do svých světů, pryč z kruté reality, která ho tíží a ničí. Když zrovna hledá nějakou inspiraci, tak náhodou narazí na tajemnou stránku, kterou nikdy předtím neviděl. Klikne na odkaz a stránka se mu nechce zobrazit bez vytvoření účtu. Jelikož miluje tajemno a záhady, tak si začne vytvářet účet. Uživatelé jméno si dá Ngu666. Konečně se mu zobrazí ona stránka. Je v černém designu a v záhlaví jsou rudý draci. Zjistí, kde jsou jiní uživatelé a tak si prohlíží jejich profily. Avšak ty účty jsou v něčem zvláštní jen neví přesně v čem. Najednou mu přijde divná zpráva. 

*Vítej u nás v sektě. Za tři dny bude váš přijímací rituál a obřad.* nechápe co to má být. 

Sakra jaká sekta? Avšak řekne si, že mu konečně může někdo rozumět, takže je možná i rád, co? Ovšem je i zmatený. Nikdy předtím v žádné sektě nebyl a ani neví co je to vlastně za sektu. Vzrušení, ale také nával pocitu strachu a znepokojení. Z podezřelého neznáma. 

*Kdo jsi? Jaká sekta?* odepíše té osobě. 

*To poznáš za tři dny.* přijde mu odpověď. 

Je už tma. Miluje roční období podzimu. Je stejně melancholické jako je on sám. Nakonec vyjde z oné divné stránky a místo psaní jde do koupelny si připravit teplou vodu do vany. Přestane nad tím nějak přemýšlet. Když se mu napouští voda tak jde do pokoje pro čisté oblečení a ručník. Vrátí se zpět do koupelny a když se svlékne, vleze do teplé vody. Lehne si a začne přemýšlet, že by to chtělo nějaký vážný vztah aby nebyl tak moc sám, ale koho? Líbí se mu jeden kluk ve škole. Ale nikdy mu to neřekl, už teď ho šikanují, takže nechce přidat benzín do ohně. 

***O tři dny později*** 

Dostal informace kam má jít. Je to opuštěný kostel, takže se oblékne a jde tedy tam. Když dorazí na místo nikde nikoho nevidí. Své dlouhé vlasy má rozpuštěné a je oblečen klasicky ve své nejoblíbenější barvě a tou je černá. Po chvíli uslyší mnoho druhů kroků. Najednou zahlédne dav lidí v červených pláštích a v rukou drží černé svíčky. Úplně první z nich očividně vůdce celé skupiny má v rukou zvláštní velkou knihu. Nguyễn čeká co se bude dít dál a tak celkově. Skupina ho obestoupí, udělají kolem něj kruh a vůdce začne něco mluvit a dav opakovat slova po něm. Je to v nějakém cizím jazyce, který nikdy předtím neslyšel. Má zvláštní pocit a k tomu lehce i pocit strachu z toho kdo vlastně jsou, protože mu nikdo nic zatím neřekl. Neví co si má myslet. Poté vůdce s dlouhými červenými vlasy otevře knihu a začne cosi číst a dav lidí ztichne. Až teď si všimne, že na svém oblečení mají černé draky a nějaké divné symboly, kterým absolutně nerozumí. 

***

Najednou má před očima černo, naprostou tmu a jako by přestával cítit své tělo. Cítí se zničehonic úplně malátně a totálně divně. Když otevře oči už není v kostele, ale na nějakém divném místě. Po chvíli zjistí, že se teď nachází na zvláštním hřbitově či co to je. Ale působí to jako nějaký hřbitov avšak ne ze světa, který zná. Je naprosto zmatený a absolutně neví kde vlastně ani jak se sem dostal. Řekne si v hlavě, že ho nejspíše museli něčím zdrogovat, jinak to nedává smysl a to žádný. 

“Nejsi zdrogovaný.” ozve se něčí hlas hned za ním. 

Prudce se otočí. Uvidí za sebou zvláštního mladého muže s bílou kůží a černými oči, má dlouhé bílé vlasy. Má z něj pocit strachu a děsu už jen díky tomu, že netuší co se děje a tento zvláštní muž v něm vyvolává ještě větší strach. 

“K-kdo jsi?” vyleze z něj zmateně. 

“Já jsem šestý démon. Mé jméno je Denis Đặng. Ale jak se do naší říše dostal člověk?! Co zde děláš a jak jsi se dostal na toto místo?” zajímá ho. 

A teď kdo je tady víc zmatený? Dobrá otázka. 

“Dé-démon?!” nechápe už vůbec. 

Sice se o takovéto stvoření a bytosti zajímá poměrně dlouho, avšak nikdy by ho nenapadlo, že se do nějakého takového světa vůbec někdy dostane nebo, že je to vše opravdu skutečné. Cítí se jako ve snu či noční můře nebo rovnou obojí dohromady? 

Denisovy začne docházet, že tento člověk sem nepřišel záměrně ani vědomě což je ještě víc podezřelé a divné. Dle toho co mu čte v jeho mysli. Musí uznat, že tento člověk muž je opravdu nádherný a přitažlivý. Ani si neuvědomí, že si olizuje své rty a zkousl si spodní ret. Vzrušuje ho. 

“Ano jsem démon. Šestý nejmocnější démon a také nejmladší z mých bratrů. Takže povíš mi tedy co se stalo, než jsi se ocitl zde?” řekne už mírnějším hlasem Denis. 

“No byl jsem před pár dny na jedné divné stránce na internetu, ale nešla normálně zobrazit bez registrace, takže jsem si vytvořil účet aby se mi ukázala. Po chvíli mi přišla divná zpráva, že ať vítám v sektě. A že za tři dny budu mít nějaký přijímací rituál, takže dnes to je ten třetí den. Měl jsem dorazit do opuštěného kostela a tak jsem tam tedy šel. Byl tam někdo s nějakou divnou velkou knihou. Všichni kolem mě udělali kruh a začali mluvit v nějakém zvláštním jazyce, který nezněl jako z mého světa. Potom vše zčernalo a když jsem otevřel oči už jsem byl na tomto místě jako z hororu, ale z druhé strany se mi tento prostor začíná líbit.” snaží se mu vysvětlit co se stalo. 

Alespoň co si pamatuje. 

“Kniha? A jak vypadala?” okamžitě zbystří. 

“Velká, celá černá s divnými rudými a bílými symboly. Moc jsem ji neviděl...” mluví dál. 

“Zakázaná kniha...” vydechne a už mu to dává smysl. 

“Zakázaná kniha?” také vydechne. 

“Ano, před dvěma tisíci lety se ztratila jedna kniha ze světa upírů. Já o ni jen slyšel od mých bratrů a mého nejlepšího kamaráda upíra. Měl bych to říct Wang Yibovi...” řekne zamyšleně. “A ty půjdeš semnou.” dodá. 

Přes všechen strach ho najednou Nguyễn políbí na tvář. Děsí ho k smrti, ale také přitahuje a zajímá. Sám neví co to právě udělal a cítí. Tak nějak úplně zapomněl na to, že se mu vůbec někdy líbil jeho spolužák. Teď je fascinován novým objevem. Tento muž je mnohem zajímavější. Denis se jen ďábelsky usměje a rychlostí blesku si ho přitáhne blíž k sobě do polibku. Ďábelská přitažlivost.

Přišel jsem z Měsíce (HyunLix)

 Hwang Hyunjin je sedmnáctiletý chlapec. Je zamilovaný do svého spolužáka Felixe Lee. On je spíše tichý typ a Felix zase upovídaný a přátelský. Oba dva jsou zvláštní chlapci, nemají moc přátel i když působí, že mají milióny přátel. Hwang má tmavě hnědé vlasy a Felix zase blond vlasy. Jsou také členi školní k-pop chlapecké skupiny Stray Kids. A mají vážně talent. I když jsou populární díky své skupině ne každý jim tak úplně rozumí. Nejspíše v tom bude i dávka žárlivosti. Lidé jsou celkově poměrně zmrdi a svině. Bohužel. 

***

Felix sedí na židli u okna a přemýšlí nad svým úkolem od svého nejlepšího kamaráda Wang Yiba. Ano, má zde úkol. Byl sem poslán ze svého světa. Ve světě lidí má několik úkolů, proto se také snaží více bavit s lidmi. Avšak ne všechny úkoly dostal od svého nejlepšího kamaráda. Toto lidská hmotná schránka není jeho pravé tělo. 

Zrovna je chladný podzim a blíží se halloween. A bude i halloweenský ples na škole. Vzpomene si na svého spolužáka ze školy a zkousne si spodní ret. Tajně ho sleduje už několik měsíců a má více důvodů. 

***

Hyunjin leží na své posteli a nějak nemůže usnout. Cítí zvláštní pocit a poslouchá divné ticho okolo sebe. Hledí z okna do noci, když uslyší divné zvuky kolem sebe. Všimne si zvláštních světel na obloze. Nejdříve se myslí, že jsou to jen hvězdy, ale blíží se to velmi rychle. Pohybují se směrem k jeho domu. Najednou se objeví paprsek zeleného světla, který ho vtrhne do sebe. Teď už ví, že toto hvězdy nebyli. 

Zničehonic se probudí a nemůže se pohnout. Zjistí, že ho bolí celé tělo. Všude kolem něj jsou různé věci. Nejspíše nějaká laboratoř?! Cítí velký strach, vážně se dost bojí. Neví co se děje, prudké bílé světlo ho naprosto oslepuje. Vidí rozmazaně. Z rukou a nohou mu trčí různé hadičky a jsou kolem něj všelijaké přístroje a stroje, které nikdy neviděl. Po chvíli se okolo něj objeví záhadné bytosti. Působí na první pohled jako lidé avšak mají zářící zelené oči a nemají bělmo místo něj tam mají čistou černou barvu, bílou kůži respektive jejich kůže je bílo šedá se zeleným nádechem, každá bytost vypadá úplně stejně. Jsou vysoké zhruba tři metry. Najednou mu jedna z nich vrazí velkou stříkačku do pravé ruky a po chvíli zbytek z nich začnou těmi nástroji a přístroji vrtat do jeho těla. Začne řvát bolestí. Z těla mu stéká krev. Bytosti ho jen zkoumaně sledují a pozorují. 

***O týden později*** 

Je škola a Felix sedí ve své lavici, když přijde třídní učitelka do třídy, má znepokojený výraz ve tváři. 

“Zdravím vás...” začne zvláštním tónem hlasu. “Musím vám oznámit, že váš spolužák Hwang Hyunjin za zvláštních a divných okolností zmizel.” pronese nějak smutně, zklesle. “Svědci tvrdí, že viděli paprsek zeleného světla z oblohy.” dodá a celá třída vybuchne smíchy až na Felixe, který má teď v očích děs a hrůzu. 

'Cože? Proč mi nic neřekli a nedali mi žádnou zprávu?!' řekne si v duchu. Ano, přišel na tuto lidskou zemi z Měsíce. Už před nějakou dobou si začal uvědomovat, že dokáže mít pocity a city respektive jen k jedinému člověku a to právě k Hyunjinovi. Nikdy nic nedokázal cítit, oni nemají žádné pocity ani city ke komukoliv. Ale on začal cosi cítit k tomuto lidskému tvoru. Ví moc dobře co to znamená. Unesl ho jeho druh a ví co bude následovat. Nechápe co po těchto slovech cítí, ale hruď ho začala bolet. U lidského srdce. Lidé to popisují jako strach, úzkost, žal, smutek a tak dále. Chce ho zachránit před vlastním druhem. Ví, že tu má své úkoly a poslání, ale chce se okamžitě vrátit domů a vzít ho pryč z toho místa. Kamkoli jen pryč. Ztratil se ve vlastních myšlenkách, že si ani nevšiml odchodu třídní učitelky ze třídy nebo začátku hodiny. Nezná lásku či nenávist. Je zmatený. Jenže ho teď nemůže zachránit jelikož nejprve musí zjískat tu blbou zakázanou knihu a přinést ji do říše upírů. Wang Yibo ho o to poprosil, s tím že teď nemůže odejít ze svého světa. Nakonec s tím souhlasil a zde potkal také Hwang Hyunjina, který ho naučil něco cítit. Musí ji přinést do halloweenu což mu zbývají pouhé tři dny. 

***

Po škole jde domů a ze svého bytu se teleportuje do Vietnamu kde je ta sekta. Nezajímá ho nějaký přijímací rituál ani nic takového. V mysli má jen Hyunjina a zakázanou knihu. Tu sektu hledá několik měsíců avšak bez úspěchu očividně se díky té knize mohou skrývat před různými bytostmi. Tentokrát má ovšem konečně štěstí. Najde přímo osobu, která má onu knihu. Nejprve zabije onoho muže až pak vezme knihu a zmizí do říše upírů. Teď už je ve své pravé podobě a nemusí se krčit v tom hrozném malém lidském těle. Jde rychle za svým nejlepším kamarádem. Uvědomí si, že se lidským emocím a citům naučil skrze svůj úkol zkoumat lidstvo. Dorazí do jeho paláce kde ho hned přivítá Wangova sestra. Odvede Felixe za ním. 

“Oh, to jsi ty! Felix Lee! Tak rád tě vidím!” a během pár vteřin ho pevně objímá. Náhle si uráčí všimnout, že donesl jejich zakázanou knihu. “To je vskutku skvělé! Ty jsi tu knihu opravdu našel a přinesl! Já ti věřil. A jak se ti mohu odvděčilt?” zajímá Yiba. 

“Potřebuji zachránit jednoho člověka, mladého muže, kterého unesl můj druh...” odpoví smutně. “ Doufám, že ještě žije...” chce se mu plakat. 

Všimne si žárlivého až vražedného pohledu Xiao Zhana, který může žárlivostí prasknout, když Felixe objímá jeho partner a miláček. No je krapet dost žárlivý muž. 

“Že by se náš Felix Lee zamiloval?” lehce se zasměje Wang. 

“Neznám lásku...” odpoví mu. 

“Tak teď už ji znáš. Jasně, že pomohu nejlepšímu kamarádovi.” pustí se a políbí svého partnera na ústa. 

“Pojďme lásko.” pobídne Xiao Zhana, který neochotně vyrazí s nimi. “Půjdeme ještě za mými přáteli démony aby nám pomohli. Denis Đặng a Nguyễn Trần Trung Quân přeci jen tvůj druh Felixi je poměrně silný.” otočí se jeho směrem. 

“Jo já vím... Snad nejdu pozdě a žije...” pronese a něco chladného mu stéká z očí, ze světa lidí ví, že to jsou slzy. 

***

Vezmou Hwang Hyunjina do další místnosti, už ani neví v kolika místnostech vlastně byl doteď a už je mu vše úplně jedno. Bolí ho všechny části těla a umírá bolestí. Normálně by byl po tom všem dávno mrtvý, ale bohužel stále žije a cítí strach s hroznou bolestí. Celou dobu myslí jen na muže, kterého tak moc miluje. Myšlenky na něj ho drží alespoň při zbytku zdravého rozumu. Když začne celý od krve usínat a myslí si, že se konečně blíží konec tohoto utrpení, ucítí jak je v náručí jedné z těch bytostí a kapky slz mu kapají do obličeje. Ze zbytku sil pozná obličej své lásky, ale vypadá jako ty bytosti co ho unesli. 

“Miluji tě Hwang Hyunjine. Zůstaň tu prosím tě semnou.” řekne a pláče ještě víc. 

“Také tě miluji Felixi Lee. Nikoho jiného než tebe nechci, i když patříš mezi ně...” a odpadne vyčerpáním. 

***

O několik dní později se Hwang probudí a zjistí, že vypadá úplně stejně jako ty bytosti. Felix sedí u jeho postele a jakmile si všimne, že je konečně vzhůru, políbí ty úžasné rty a pohladí ho po vlasech.

Miluji upíra (YiZhan)

 Xiao Zhan se prochází ulicemi města. Je na cestě domu. Žije v malém domě na okraji města sám se svými třemi kočkami. 

Jinak je to normální muž, který chodí do práce, tedy až na jednu maličkost, je totiž gay, ale nikdo to o něm neví. Je nucen toto skrývat před veřejností. Pochází totiž z Číny. 

***

Je chladný podzim. Temná noc, že hvězdy nejsou téměř vidět. Blíží se halloween. Říká se, že se na haloween propojují světy s mrtvými a živými, různé dimenze s různými bytostmi, ale zrovna on těmto "povídačkám" nevěří. Podle něj jsou to jen výmysly a kraviny. 

***

Avšak, když prochází kolem hřbitova, dostane divný pocit, jako by ho někdo sledoval, zastaví se a otáčí se kolem sebe, ale nikoho nevidí a tak jde dál, už je skoro doma. Po několika minutách vejde do svého baráku. 

Tam se převlékne do pohodlného domácího oblečení z toho pracovního a jde se najíst, ovšem stále nemůže setřást ten pocit, že je někým sledován, to ho znérvozňuje a cítí najednou zvláštní chlad na kůži. Nechápe to, nikdy předtím toto necítil. Nahání mu to strach a neví proč. "Bude to jen únavou z práce" řekne si sám pro sebe. Poté co se nají, odejde do svého pokoje a začne si číst knihu. Leží v posteli. U knihy přestane úplně vnímat onen divný pocit. Při čtení nakonec usne. 

***

Má štěstí, zrovna je pátek a čekají ho tři dny volna. Ano na pondělí má volno, za které je opravdu rád, může si odpočinout o den navíc. 

***O čtyři dny později*** 

Dnes je halloween. Tentokrát ten pocit zesílil. Vzpomene si na minulou noc, když viděl ve tmě ty rudé oči. Tím mu došlo, že ho někdo opravdu sleduje, ale lidé nemají rudé oči. "To bude jen halucinace z přetížení ohledně práce" řekne si "Vždyť nic takového neexistuje" dodá si v duchu. 

Zjistí, že ho pálí záda a krk, takže jde do koupelny k zrcadlu. Odhrne si tedy tričko a zděsí se. Celá záda má poškrábané až do krve a hrozně ho to pálí. Hluboké rány jako od nějakého zvířete. Jako od nějakých drápů. Podívá se na svůj krk, kde uvidí několik párů teček. A jak si chce vysvětlit toto? Začíná mít vážně strach. 

Zničehonic kolem sebe uslyší hrozivý smích. Prudce se začne otáčet kolem sebe, avšak nikoho opět nevidí. Připadá si jako naprostý blázen. 

Ovšem, když se znovu otočí za sebe, uvidí překrásného mladého muže s krátkými černými vlasy a mramorově bílou kůží, rudými oči a v úsměvu má čtyři dlouhé tesáky. I když vypadá jako z hororu tak nikdy v životě neviděl krásnějšího muže. Z úst mu stéká krev. 

“Hmm, máš tak lahodnou krev...” promluví onen záhadný muž. 

“K-kdo jsi?” vypadne nakonec ze Zhana. 

“Mé jméno je Wang Yibo.” představí se a opět se začne smát. 

“T-to ty mě sleduješ? T-to jsi mi udělal ty?” zajímá ho. 

“Ne, to byla má starší sestra. Avšak já se k ní poté přidal. To ona mě na tebe upozornila.” šibalsky se usměje. 

Absolutně nechápe co se právě děje, vždyť toto neexistuje. 

“Neexistuješ. Toto není reálné. Jen spím a jsi v mém snu.” pronese Xiao a kroutí hlavou. 

“A jak chceš vysvětlit toto?” během chvilky je u něj a už se mu zakousne do krční tepny. 

Wang si ho před nějakou dobou vyhlédl jako svou hračku a jídlo. Jeho krev nádherně voní. K tomu je Xiao vskutku krásný muž. Olízne si rty. 

Zhan si začíná uvědomovat, že to není žádný sen, ale realita navíc tomu cizinci nedokáže odolat. Sice se ho bojí, ale něco ho k němu táhne a přitahuje. Chladná, mrazivá krása. Nevnímá nic jiného než jeho a hluboce hledí do těch krvavě červených očí jako v tranzu. Nemůže se ani pohnout. 

Najednou se spolu objeví na úplně jiném místě, které absolutně nevypadá jako lidské. Obloha s krvavě rudými mraky, černé slunce, vysoké kamenné budovy, které působí podobně jako ze středověku, krvavé fontány z černého kamenne. Vůně krve a smrti. Po ulicích chodí podobně vypadající bytosti jako je právě Wang. Pocítí neklid a obrovský strach z tohoto místa. Nahání hrůzu. Muži a ženy se před nimi klaní což Xiao nechápe. Dojdou k nejvyšší budově, do které vejdou. 

“Á, bráška konečně dorazil.” ozve se nějaká žena s dlouhými černými vlasy, bílou kůží, rudými oči a také dlouhými tesáky, má na sobě dlouhé černé šaty s rudými růžemi. 

Z ní jde ještě větší hrůza než z toho Wang Yiba. 

“A konečně ses odhodlal za ním a přivést ho sem k nám.” dodá a lehce se zasměje. 

Zhanovi došlo co jsou zač. Upíři. Zjistil, že to co si celou dobu myslel, že neexistuje je až moc reálné a skutečné. A také, to že je vězněm v říši upírů a toto bude hlavní sídlo. Není úniku... Nikdy by neřekl, že bude unesený upírem a k tomu, že ho bude tak moc přitahovat. Připadá si jako šílenec. 

***O půl roku později*** 

Upíří princ se o Xiao Zhana velmi dobře stará, ve všech ohledech. Ten si postupně uvědomil, že se hluboce zamiloval do upíra. Ano, je těžce zamilovaný do Wanga, svého únosce. A už se mu ani nechce vracet zpět do lidského světa, zvykl si zde. Chce být jen s ním a s nikým jiným. 

***

Wang Yibo a jeho starší sestra WuSien Yibo jsou z královské čisté krve. Respektive jsou dvojčata, ale oslovují se jako bratr a sestra. Čistá sourozenecká láska, jinak jsou převážně na stejné pohlaví, občas spolu spí, ale to je jediný případ kdy mají něco s opačným pohlavím. Jejich rodiče jsou král a královna upírů. Pocházejí z vládnoucího královského rodu. Jejich rodina vládne už po staletí. Rod WaXia je uznávaný. 

***

Opět přijde do jeho komnaty a zakousne se do jeho tepny na zápěstí. "Musí mít nějaký důvod proč mě ještě nezabil jako všechny ostatní lidi zde" řekne si v duchu Xiao. 

“Miluji tě Wang Yibo.” vypadne z něj. 

Ten se mu zahledí svými rudými oči do těch jeho. 

“Ano, mám důvod proč jsi ještě naživu, když ostatní ne a onen důvod je, že jsem se do tebe zamiloval ještě dříve než jsem tě vzal do našeho sídla.” odpoví mu nakonec. 

Políbí jeho rty a svým drápem si rozřízne svou tepnu a začne kapat svojí krev do úst Xiao Zhana. Vybral si ho jako společníka na cestu věčnosti. Teď už si je jistý. Chtěl to slyšet přímo z jeho úst aby mu dal poté věčný život po svém boku. Láska navěky...

Bolestivá slast (WooSan)

 Jung Woo-young je mladík, kterému je dvacet jedna let. Choi San je jeho partner a milenec, kterému je dvacet dva let. 

Oba dva jsou z chlapecké skupiny Ateez, která vznikla v roce 2018, vytvořena KQ Entertainment. Jejíž členové jsou Song Min-gi, Kim Hyun-joon, Park Seong-hwa, Jeong Yun-ho, Kang Yeo-sang, Choi Jong-ho dohromady je jich osm. Mají fanoušky po celém světě a jsou velmi oblíbení. Mají vskutku velký talent. Jejich vášeň je hudba a tanec. Jsou vážně skvělí. 

***

Zrovna Jung plave v bazénu u jejich domu. Prohrábne si rukou své světle fialové vlasy a podívá se směrem ke svému partnerovi. 

“Ty nejdeš do bazénu?” pronese. 

“Za chvíli půjdu.” odpoví mu a usměje se. 

Žije se svým partnerem v malém domku. Jsou spolu už přes tři roky. Poznali se ještě před vznikem Ateez. Poprvé se viděli na vystoupení jedné k-pop skupiny. Měli společný sen a to být taky členi nějaké takové skupinky. A to se jim splnilo. K tomu nakonec opravdu skončili v partnerském vztahu a jsou milenci. Hodí se k sobě. Takoví slaďoušci dva. 

Choi po chvilce skočí šipku do vody, jeho sexy tělo se také namočí, z jeho černých vlasů kape voda. Začnou dělat kraviny ve vodě. Cákají po sobě vodu, smějí se jako malé děti. 

Po chvilce se začnou vášnivě líbat. Nikdo neví o jejich vztahu, jen skupina ve které jsou. Vášnivé polibky a ve vodě se o sebe otírají svými rozkroky. 

“Pojď do domu.” šeptne mu do ucha Choi. 

“Chceš jo?” rád provokuje. 

“Jo chci.” lehce ho kousne do ucha. 

Tak vylezou z bazénu, osuší se ručníky a jdou dovnitř domu. Tam si nejprve umyjí těla od chlóru. Přeci jen chlorová chuť by nebyla moc dobrá, že? 

Hraje tu zrovna jejich song Wonderland. Rádi si pouští songy jejich skupiny. Je správně tvrdá a melodická jako jejich sex. Prostě se hodí do atmosféry. 

Odeberou se do ložnice, kde se na sebe vrhnou. Vášnivé a dravé polibky. Choi se vrhne na jeho tvrdý penis. Svým vlhkým jazykem krouží po špičce než si ho vsune celý do pusy až po kořen. Hýbe hlavou nahoru a dolů. Avšak netrvá dlouho a má plnou pusu jeho spermatu, které mu teče po bradě, vše spolkne do poslední kapičky jako poslušná děvka. Poté začne jazykem olizovat mokrý otvor svého partnera a strčí mu dva prsty do zadku. Pokojem se ozývají slastné vzdechy a sténání obou mužů. Když si ho připraví na svůj vpád, vrazí do něj svoje tvrdé péro až po kořen, pár vteřin počká než začne hýbat svými boky a tvrdě ho šukat do prdele. Užívají si každý dotek svých nahých těl. Hlasité sténání v naprosté euforii je slyšet po celém pokoji. Pot jim stéká po těle. Venku je teplo tak jako oni. Občas ho zatáhne za světle fialové vlasy, takže mu škubne hlavou dozadu nebo ho rukou pleskne přes půlky až to mlaskne. Vášeň a naprostá slast. Během toho vytáhne z šuplíku dvě růžové jehly a jednu černou. Vystříká se do toho sexy zadku, který tak rád šuká. Položí ho pod sebe a znovu vsune do své pusy ten úžasný penis. Když opět stojí v pozoru jako svíčka tak mu do žaludu zapíchne černou jehlu skrz naskrz, ozve se příjemný vzech z těch sladkých úst, posune se a s chutí políbí ty krásné rty. A poté se přesune níže a chytí do své ruky jednu jeho kouli, do které zabodne růžovou jehlu, potom vezme do ruky tu druhou, do které vrazí druhou růžovou jehlu. Jung si užívá tu příjemnou bolest, ve svém penisu a koulích, kterou tak moc miluje. 

“Miluji tě nejvíce na světě.” promluví Jung. “Jen ty mi dokážeš dělat tak příjemnou bolest.” dodá. 

“Já tě taky miluji. Jsi moje všechno.” odpoví mu Choi. “A jen s tebou můžu ukojit mou zvrhlou stránku. Také s tebou mohu dělat různé zvrhlé hrátky.” mluví dál. 

“Konečně se tehdy našel někdo kdo by mi tyto věci dělal. To ty jsi se objevil a jsem za to velmi rád.” pokračuje. 

Jen co to dořekne, vytáhne si jehly a Choi mu začne olizovat pramínky krve. Ano tak trochu miluje chuť krve. Když krev přestane téct, tak uvnitř sebe ucítí ten dokonalý tvrdý penis. Narazí do jeho citlivého místa, do kterého naráží jako ďábel. Z jeho černých vlasů stéká pot a na obličej mu kape pot z fialových vlasů a obličeje svého partnera. 

Milují tvrdý sex. Choi je z nich víc dominantní za to Jung je ten submisivní. Ale výjimečně si vymění pozice. Ovšem oba dva rádi provokují toho druhého. Ale ne pokaždé provozují bdsm hrátky, jsou chvíle kdy mají normální sex. 

***O tři dny později*** 

Celá skupina se sejde na hřišti a začnou hrát "fotbal". 

“Tak co vy dvě hrdličky, jak se máte?” pronese Song. 

“My se máme úžasně. A co vlastně vy? Delší dobu jsme se neviděli.” odpovídá Jung. 

“Jo to je pravda. No měli bychom zase něco napsat a udělat novou choreografii.” podotkne Kang. 

“Já a Kim jsme začali pracovat na nové písni. Jsme zhruba v polovině.” řekne Park. 

A tak se během kopané, začnou domlouvat na další, novou tvorbu skupiny. Hrají si pár hodin než se rozhodnou jít domů a dokončit nový text. Respektive jen Jung a Choi bydlí spolu sami a zbytek skupiny žije společně. Jejich hudba a vystoupení jim vydělávají celkem dost peněz. Jsou vskutku dost úspěšní. Na to, že jsou poměrně mladí si žijí jako v pohádce, díky svému talentu a fakt tvrdé práci. Takže Jung a Choi jdou domu k většině skupiny. 

“Vážně nechcete bydlet s námi dohromady?” nadhodí Choi Jong-ho. 

“Jo pojďte bydlet s námi. Je nám bez vás smutno. Navíc by se nám lépe tvořilo, kdybychom žili všichni dohromady. A váš dům by se mohl používat jako chata nebo pro vaše soukromí. Tak by to šlo udělat ne?” dodává Kim. 

“Navíc máme volný pokoj.” usměje se Jeong. 

“No tak dobře.” řeknou nastejno. 

Nakonec se jim podařilo je přemluvit aby šli žít s nimi. 

O měsíc později už celá skupina žije společně. Ti dva dostali pěkný a útulný pokoj jen pro ně dva. 

***

Právě teď probíhá polštářová bitva v obývacím pokoji. Mlátí se navzájem mezi sebou polštáři. K tomu jim v rádiu hrají jejich novou píseň. Jsou to prostě blázni.

Očista - chlapec

 Wen KeXing je šéf Údolí duchů je na hoře Qingya. 

Syn Zhen Ruyu a Gu Miaomiao. Původně se jmenoval Zhen Yan. Jeho rodiče byli kdysi zavražděni a on se poté dostal právě do Údolí duchů, touží po pomstě za smrt svých rodičů. Toulá se světem. Po svém boku má Gu Xiang (Ametystový ďábel), kterou zachránil a říká mu pán. 

Na svých cestách světem potkal muže jménem Zhou Zishu, který odešel z Okna nebes, původní jméno Zhou Xu. 

Po několika měsících ovšem zjistil, že ho miluje. 

Vidí v něm svou spřízněnou duši. Jsou si vskutku velmi blízcí. Hodí se k sobě. Jak vzhledově, tak povahově. Alespoň se netoulají sami, ale už mají s kým. Jsou si nebezpečně blízko. 

Postupem času adoptují malého chlapce se jménem Zhang Chengling, který je jediný přeživší sekce Zrcadlového jezera. Zachránili mu život, doslova. 

***

“Ty ho miluješ, že?” ozve se náhle Gu, když jsou zrovna spolu sami. 

On se na ni jen smutně podívá. “Ano, miluji ho. To je tak moc poznat?” odpoví ji. 

“Jo jde pane.” pronese odpověď. “Myslíte si pane, že ví kdo jste a odkud jste?” dodá starostlivě. 

“Tak to nevím, možná něco tuší.” řekne zamyšleně. 

Po pár minutách se objeví Zhou a ti dva v tu chvíli zmlknou. Nastalo ticho. Na obloze jsou těžké černé mraky a objeví se první blesk přes celou oblohu a nedlouho na to rána jako prase až se celá půda pod nohama zastřásla. Blíží se konec léta. 

“Měli bychom si najít nocleh.” podotkne Wen. 

Cestují společně ve čtyřech. 

“Souhlasím, to je dobrý nápad. Stejně tak za dvě hodiny padne tma.” ozve se okamžitě Zhou. 

Jsou v okolí Horského pavilonu Jing Hu (zrcadlová jezerní sekta) a najdou si tedy nocleh v levným hostinci. Respektive tento hostinec je zde ten nejlepší. Lepší zde nenajdete. Jsou celkem unavení. Jasně, že mají dva pokoje. A je jasné kdo je s kým. Wen chce mít krapet soukromí s osobou, kterou tak moc miluje. Objednají si jídlo a pití na své pokoje. Wen není úplně chudý jako většina avšak skrývá to kdo je, ale není jediný. 

***

Sleduje svého milovaného muže, když oba dva sedí u stolu. Je rozhodnutý mu vše říci. 

“ Zhou?” protne hrobové ticho. 

“Ano?” odpoví. 

“Je tu pár věcí, které ti chci už nějakou dobu říct...” pokračuje dál. 

V ten moment zpozorní a napne uši, protože mu sám chce říct určité věci, nějakou tu dobu. Tak ho zajímá o to víc co má na srdci on. 

“Pokračuj...” pobídne ho se zájmem. 

“Za prvé víš kdo skutečně jsem?” podívá se mu hluboce do očí. 

“Tuším to. A víš kdo já?” tak toto ho dost zaujalo, zajímá ho jestli je jeho dedukce správná. 

“Tak to zkus.” neudrží se a šibalsky se usměje, ano baví ho škádlení jeho osoby, lehce se zasměje, nedokáže udržet vážný tón hlasu. 

“Zhen Yan vůdce Údolí duchů. Je to správně, že?” teď si lehce rýpne i on. 

“Ano, ale...” nedokončí větu. “Ty jsi Zhou Xu, bývalý vůdce Nebeského okna...” dodá hned na to. 

“A ta další věc?” ptá se se zájmem. 

Avšak místo odpovědi dostane vášnivý polibek na ústa. 

“Miluji tě Zhou.” zašeptá mu do ucha a kousne ho do něj. 

“Ty jsi, ale idiot!” cukne sebou, místo toho aby mu řekl konečně své city. 

Avšak občas celkem přemýšlí, jestli ho skutečně miluje a přesně kvůli takovým věcem. Chvílemi ho vskutku štve svým chováním, ale když není po jeho boku cítí se divně až mu začne chybět. Což už měli období kdy se jejich cesty rozdělili. Wen prostě začal patřit do jeho života ať se mu to líbí nebo ne a nejen to, začal patřit hluboko do jeho srdce. Stejně se nakonec jejich cesty opět spojili, ze začátku ho to vážně štvalo, ovšem předtím než si uvědomil, že je za to vlastně rád. Dokázal si přiznat, že je do Wena zamilovaný. Ta myšlena ho poměrně dost děsila. Spříznění osudem? Kdo ví? 

Když se probudí z myšlenek, všimne si, že Wenovi tečou najednou slzy z očí. Ucítí bolest na hrudi nad tím pohledem, jeho slzami. Začne mu je automaticky utírat z tváří, než bezmyšlenkovitě přisaje své rty k něm jeho. Srdce bije jako o závod v jeho hrudi. Nikdy ho už nechce ztratit. 

“Však já tě taky miluji ty blázne jeden.” kousnutí do ucha mu vrátí se šibalským úsměvem. 

Venku se blýská celá obloha, už dávno padla tma, hromy jsou hlasité a déšť silný. Jen oni to nevnímají. 

Poté začnou opět jíst a pít. Wen objedná další porce jídla a čaje. Na chodbě potká zrovna Gu. 

“Tak co?” ptá se ho. 

“Už to ví a něco poznal sám...” odpovídá ji. 

“A co on na to?” zajímá ji dál. 

“Je to v pohodě, prý mě taky miluje.” působí šťastně a usmívá se. 

“To jsem ráda.” také se usměje. 

“Pojď se mnou. Vybereš vám ještě něco k jídlu a pití. A také by to chtělo koupel po té době.” řekne ji a ona poslušně poslechne. 

Bere Wena jako svého pána, přestože on ji bere spíš jako svou sestru. Zvykl si. Z ničeho nic uslyší nekontrolovatelný smích což znamená, že se zde objevil Šťastný duch z Údolí duchů. 

“Co tady děláš?” vrhne na něj vražedný pohled jeho pán Wen KeXing. 

Nikomu z nich zatím nic nepřikázal. Chce zničit Alianci pěti jezer, která je plná intrik a spiknutí a k tomu jdou právě po nich, jelikož jim nehodlají vydat chlapce Zhang Chengling, o kterého se začali starat, je to sirotek, respektive tehdy splnili jedno přání, jenže když zjistili jak se věci skutečně mají, unesli ho a chrání ho, navíc on sám je bere jako své rodiče a má je vskutku hodně rád, nechce být s nikým jiným a těm třem chlapec věří. Dva otcové a jedna sestra. Je oba zachránil Wen, až na to že chlapce nezachránil úplně sám. Jsou jako rodina. 

“Lovelace a Luo Fumeng nečekali na rozkaz a šli zaútočit na Alianci pěti jezer.” odpoví a stále se šíleně moc směje, že mu není pomalu rozumět jediné slovo. 

Ale jeho pán mu dokáže rozumět, ještě aby ne, když je jeho podřízený. 

“Sakra! Kdo jim dal rozkaz?! Co je to napadlo?!” začíná zuřit vzteky, tímto se může celý plán podělat. 

Netrvá dlouho a z pokoje vyjde Zhou, protože se jeho přítel nevrací a zajímá ho co je tam za povyk a hluk. A pak se zjeví i Zhang. Podívají se všichni na sebe navzájem. 

Zhou a Wen mají za sebou temnou historii plnou smrti, krve a bolesti. Jenže osud to chtěl jinak... A tak svým setkáním vstoupili na cestu své očisty. Jenže víc a víc zjišťují, že bez krveprolití to nepůjde. Opět za nimi zůstanou jen mrtvoly. Ale chrání, co je jim drahé. Začali postupně jít cestou spravedlnosti a dobra. A to nejdůležitější, poznali skutečnou lásku.