Vražda milovaného Lorda

Chladná prázdná místnost...Kamenné zdi a uprostřed černá rakev... Kolem ni černé svícny a v nich krvavě rudé svíčky...s velkým plamenem..Po místnosti poletují netopýři a krákají vrány s havranama..Všude je cítit chlad...až naskakuje husí kůže..Na stěně visí obraz...temného upířího Lorda jemuž patří její srdce na věky...Chodí jako oživlá mrtvola..také se tak cítí..Srdce ji puká žalem i když nebije...Její bledá plet a kůže...je chladná jako led...Z očí ji stékají slzy jako hrách...Když se řízne tak se ji to hned zase zatáhne..Její dlouhé bílé vlasy jí spadají do tváře...A z jejích rudých uhrančivých očí stále stékájí slzy...Jde po starých polorozpadlých točitých schodech nahoru do paláce...Stmívá se..Jde na lov...Její dlouhé černé korzetové šaty vláčí po zemi..a černý závoj zakrývá její tvář...Dlouhé černě nalakované nehty ostré jako břitva si zarývá do své bledé chladné kůže...Prochází temnou chodbou ven z paláce...Gotické okna jsou už dávno vysklená...a střepy pod nimy...Střepy ji pod nohami praskají...a křupají...Vyšla ven do černočerné temnoty noci...Prochází přes starý středověký hřbitov...A jde do města...Dnes si to užije... Lov je jediná věc kdy může vylýt své emoce...A dnes po lidské krvy prahne více než kdy jindy... Jde po ulici a zahlédne malou dívenku jak pláče pod stromem...Oči ji zrudnou a tesáky vycení...tělo se rychle pohne a tesáky se zaryjí dívence do těla... Ach ta sladká lahodná krev... To je její vášen... Blíží se úplněk... Ona jde lesem kolem těch tajemných hlubokých temných rýbníků...Jde za ním... se slzami v očích... Jde a jde... emoce v ní vřou.. Svaly se stahují.... A oči zlostí jiskří... Jde jde a jde až běží...rychlostí blesku... Dnes se to stane... Dnes!! V hlavě už měla jen jednu myšlenku "Zemři! Dnes zemřeš! " . Doběhla k jeho paláci... Vyskočila do okna jeho pokoje... Vrhla se na něj... On se vylekal..vyvalil oči... " Co tu děláš? " ptal se. " Dnes zemřeš! Zemřeš! Nenávidím Tě! " ona, ale jen řvala se slzami v očích... On ji chytl ruku a stiskl tak pevně, že s ní nemohla hnout. Druhou rukou rychle popadla nůž a zarazila mu ho do srdce ze kterého okamžitě začaly téct haldy krve...A vzápětí mu zarazila nůž do krku...cukla až hlava jejího milovaného Lorda padla k zemi...jeho tělo vzápětí taktéž..do louže krve... Pak padla k němu a rozplakala se ještě více... Po chvíly vstala...popadla do ruky svíčku a zapálila vše kolem...Pak padla ke svému milovanému Lordu...tedy spíše k tomu co z něj zbylo a zarazila si nůž do srdce a hned na to do hrtanu.. a pomalu umírala vedle něj....