Tajemné propojení

Zajímá tě co pro mě znamenáš? Jak moc tě miluju? 

Tak se ti to pokusím vysvětlit.

Je toho tolik co ti chci říct, už tak dlouho a konečně mám příležitost... 

Chci ti říct příběh, ačkoliv neuvěřitelný, ano i pro mě... zamotaný a chaotický, jelikož obsahuje mnoho lidí a událostí, avšak nebudu říkat všechno... 

Něco si nechám pro sebe, nebo si to nepamatuji... Stalo se toho příliš a většina je až moc bolestivá i po těch všech letech... Takže povím, jen základ... 

Popravdě ani nevím, jak vlastně začít, čím začít, kde začít, ale pokusím se ti to sdělit co nejméně chaoticky...

___

Vážně se některé sny mohou splnit? Nebo jsem vážně blázen? Sice to nechápu, ale očividně je to tak... 

Ano, některé sny se mohou splnit, i když to třeba trvá několik let, než se splní... A to je můj případ. 

Mohla jsem o tom pouze snít ve své hlavě, ve své fantazii, no nikdy by mě nenapadlo, že se to vůbec někdy může stát skutečností, sama si díky tomu připadám už jako naprostý blázen, ale to předbíhám...

___

Byla jsem tehdy pár hodin po rozchodu, dost bolestivém, v té době to byl můj nejdelší vztah, tak jsem se rozhodla jít na poprvé na jednu gothic párty do klubu o které jsem věděla už roky, jen si teď nepamatuji přesně jestli to bylo, když jsem tam byla poprvé, nebo až podruhé. 

Na té párty jsem si všimla krásného muže s dlouhými blond vlasy, který procházel kolem mě, já seděla, cítila jsem, že ho odněkud znám, ale zaboha si nedokázala vzpomenout, kde jsem ho do prdele viděla, taktéž že se naše energie propojila, my se propojili, také jsem z něj cítila, že brzy spáchá sebevraždu, všimla jsem si že se na mě otočil a usmál se na mě, během chvilky jsem se vzpamatovala a okamžitě vystřelila do davu ho hledat, nechtěla jsem aby spáchal sebevraždu, takže jsem mu chtěla pomoct, jenže se vypařil v davu, nikde jsem ho nenašla. 

O tom, že existuješ jsem se dozvěděla, po jeho smrti, stále ho miluji, jen jsem si ho tehdy nepamatovala, vzpomněla jsem si na něj, až nějakou dobu, po jeho smrti, údajně spáchal sebevraždu. Mnoho lidí se zajímalo o to co se opravdu stalo. Vzpomněla jsem si, kde jsem ho viděla předtím, kdysi několik let na srazu, na první pohled jsem se do něj zamilovala, i na to že jsem chtěla jít za ním a oslovit ho, jenže stál v davu lidí se kterými se bavil, a já kvůli mým psychickým postižením, nebyla schopna jít do toho davu a říct mu alespoň to blbé 'Ahoj', moje největší chyba které lituji doteď, ale už tehdy v ten moment, jsem cítila že ho odněkud znám, cítila to že jsme spolu nějak spojení, cítila to silné pouto, ale nemohla jsem si vzpomenout, bolelo mě že si nevzpomínám, avšak řekla jsem si, že ho oslovím příště na srazu, jenže žádné příště nebylo. 

Když jsem si vzpomněla, tak jsem začala pátrat sama, kvůli osobnímu zájmu.

A na jeho Facebooku jsem objevila kapelu ze které jsi, poprvé kdy jsem slyšela tvůj hlas, jsem se zamilovala do tvého hlasu, aniž bych znala tvář, aniž bych věděla komu patří. Nikdy předtím jsem neslyšela lepší a krásnější hlas, nedokáži to přesně popsat, tvůj hlas mě hypnotizuje dodnes. Během osobního pátrání po tom co se vlastně stalo a kdo to vlastně je, jsem vás začala poslouchat a zbožňovat, a moje nejoblíbenější píseň od vás se stala něco jako vzpomínková píseň na něj, i když vůbec nechápu jak ani proč, postupně jsem začala zjišťovat že se mi tato píseň od vás líbí ze všech nejvíc, ale prvních pár měsíců od chvíle co jsem vás objevila, jsem vás ještě neposlouchala tak často a pořád, to přišlo až později. 

___

Tato druhá rána mě sejmula opravdu dost, hned po tom rozchodu s panem F. Když jsem ještě byla s panem F. tak jsem poznala pana V. tudíž jsem milovala dva kluky, no po těchto dvou událostech jsem byla psychicky dost v prdeli, akorát na to spáchat sebevraždu, ale nakonec jsem se dokázala udržet díky panu V. 

_

Jen díky němu jsem nakonec neskočila z mé legendární skály. 

On byl pro mě vším, než jsem potkala pana V. tak jsem nikdy předtím nikoho nemilovala víc než jeho, když jsem si s ním psala, či strávila čas, tak mi bylo celkově psychicky líp, on byl jediný co mě drželo před sebevraždou, nedokáži ani popsat co pro mě znamenal... 

Jenže... Netrvalo dlouho a i on mě poslal do prdele, pár měsíců po tom rozchodu... Jenže... On odešel bez jediného slova, zjistila jsem to až když mi přišlo divné, že mi několik dní nenapsal jediné slovo a ani nebyl online, nakonec jsem zjistila že si mě odebral z přátel, zrovna když to začalo vypadat že se mi podaří ho získat, zrovna když to začalo vypadat, že se do mě zamiloval a že s ním nejspíš budu mít vážný vztah a nebudu pouze jeho milenka, jedna ze 'sta'... 

Mnoho lidí se mě snažilo roky zničit, zlomit, dohnat k šílenství, on je první a jediný komu se to skutečně povedlo... 

Na té párty jsem ho uháněla a snažila se zjistit proč, a snažila se aby se mi vrátil do života, jenže marně... Na každé gothic akci kde se objevil jsem se o to snažila... Ale úplně marně, po nějaké době jsem to vzdala a přestala ze sebe dělat debila... Moje jediné světlo v temnotě, které mi zbylo, nakonec taky zhaslo... A uvrhlo mě do nekonečné temnoty, bezedné propasti ze které není úniku...

Od tohoto momentu se moje psychika pouze zhoršuje... Už nikdy to nebude v pořádku... Postupně se toho nabaluje víc a víc... Bolesti...

Třetí největší rána do sbírky...

___
Od této doby jsem vás začala poslouchat víc a víc, tvůj hlas jako by hladil mou duši a srdce, začala jsem se o vás víc zajímat, respektive o tebe, během té doby jsem našla tvář k tomu hlasu, tvou tvář k tvému hlasu, zjistila jsem že i vzhledově jsi úplně přesně můj typ, zamilovala jsem se i do tváře... Navíc i když já sama nevěděla, jak popsat jak se cítím, tak ty jsi to dokázal, zjistila jsem že tvoje texty jsou dost podobný mým básním, měla jsem pocit že ty mi rozumíš, že víš jaké to je...

Ano, už tehdy jsem čím dál tím víc, začínala cítit, jako by jsme toho měli dost společného, dokonce i tvá energie byla jiná, než mají lidé, už tehdy jsem si začala připadat, jako ještě věčí šílenec, než už jsem byla... Říkala jsem si, že o tom mohu maximálně tak akorát snít, že zrovna ty by jsi se vůbec někdy mohl zamilovat zrovna do mě... Víc a víc jsem snila o tom slyšet tvůj hlas naživo a vidět tě osobně naživo, ne pouze ve videu či na fotkách, ze začátku jsem se zamilovala pouze do tvého hlasu, pak i do tváře, úsměvu, je to zvláštní ale i když jsem tě nikdy neviděla naživo, tak jsem se do tebe rychle zamilovala. Nebyla jsem si jistá jestli se to dá takhle považovat za skutečnou lásku, ale i kdyby názory ostatních by mi byli u prdele, já začala cítit hlubokou lásku k tobě, nevím jak se to stalo, ale stalo se to.

Zjistila jsem, že míváte koncerty i v Česku, takže jsem měla naději, že tě jednoho dne skutečně uvidím. A to jediné co mě zde začalo alespoň trochu držet, jsi byl ty a můj sen, že tě uvidím. To jediné co mě nutilo pokračovat dál přes veškerou bolest a utrpení, ne nedá se to popsat...

___
Je toho mnohem víc, ale o tom ti řeknu třeba příště...
___
A před rokem a něco se mi onen sen po tak po osmi letech splnil. Byl to nejlepší den mého života, konečně jsem tě slyšela a viděla naživo.
A jak jsem říkala všechny ty roky, opravdu jsem byla hned pod pódiem... Skoro jsem si zlomila nos, sotva jste začali hrát...

A během chvíle jsem cítila jak se naše energie automaticky spojili a propojily, cítila jsem že ty jsi to naše propojení také neudělal, že se vytvořilo samo, cítila jsem že máš skoro stejnou energii jako já, že jsi skoro stejná bytost jako já, v tu chvíli se mi potvrdilo, že ty taky skutečně nejsi člověk jako já...

Pak jsem každou chvíli cítila tvůj pohled na mě, taky že se naše pohledy mnohokrát střely, byď jen na okamžik, ale ani tak nevěřila tomu že se díváš skutečně na mě, i tak jsem si stále říkala, 'Jo to tak určitě, že zrovna on by se díval každou chvíli zrovna na tebe, tak to sni dál, jako snít můžeš no..'
___
Jenže...

Jsem celý rok cítila, že mě hledáš a zajímáš se o mě, že jsi mě hledal a zjišťoval si o mě informace v astrálu... A nakonec jsi mě skutečně našel a dostal odvahu mě oslovit, cítila jsem kolem sebe skoro stejnou energii jako mám já, moje dvojče a pan R. který nakonec není mrtvý... Ale i tak, že se ta energie trochu liší od té naší... Že mě někdo nový začal chránit... Nakonec se ukázalo, že to jsi byl právě ty kdo mě jako další začal chránit...

A netrvalo dlouho, než jsi mi i ty vyznal lásku, nakonec jsme se dali dohromady a jsme zhruba něco přes měsíc ve vztahu i když zatím pouze přes astrál...

Stále nemůžu uvěřit, že jsi se do mě zamiloval právě ty, o tomto jsem snila zhruba devět let a nakonec se mi splin sen a opravdu mě miluješ...
___
Některé sny se opravdu mohou splnit i když to vypadá naprosto nereálně...