Ani sto slov, ani tisíc vět,
nedokáže vyjádřit jak se cítím,
bez tebe nechci vidět svět,
utéct do smrti, už se nevrátím.
Slzy tečou z očí po tváři,
jako ostrý chladný kov studí,
utrpení v očích co ztratili záři,
Rudé květy růží, jako krev,
v okovech lásky k tobě,
navěky usnout, tak polož rakev,
do studené hlíny, ležet v hrobě.
Ani ve snech během spánku,
nemám klid, noční můry nebo nic,
věřil jsem tobě, v naší lásku,
růže barvy krve místo slunečnic.
Mlha v ulicích města, chladný kámen,
bledá kůže, jako mrtvoly, umírám,
duše mrtvá jako mrtvého stromu kmen,
rozbitý jsem jako starý obrazu rám.
Trny z růže v bledé chladné kůži,
ale láska bolí a mučí mnohem víc,
v hrudi jako těžký balvan tíži,


Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc, za každý komentář, za každou návštěvu mého blogu. Snad se vám má tvorba líbí. 🌠🌌🌉🌃