čtvrtek 2. dubna 2026

Nebe ve vodní hladině


V chladné hladině jezera nebe se odráží
Vodní hladina jako duše v agónii odraz
Na okraji jezera tiše se slzami sedět
Chladné mraky nad tichou vodní nádrží
Bolí v srdci a duši ten krutý a zlý podraz
Bylo by lepší vás nikdy nenajít a nevědět

Poslední zbytek naděje odvál vítr nad hladinou
Všechny přání a sny marné cíle nese vítr pryč
Nezbylo nic víc než bolest a zklamání bez naděje
Mraky jako hadí těla na obloze se líně vinou
Je to jako rozbít si hubu a zakopnout o tyč
Myslel jsem si že mě konečně někdo miluje

Říká se, že máš jít za svými sny a přáními
Ale očividně to všechno byla další iluze
Slzy jako tmavý inkoust stékají do jezera
A tak jen sedět u jezera s ranami krvavými
Za lásku a city se platí až příliš draze
Když tě všechno zlomí už nezbyla víra

Říká se že máš jít za hlasem svého srdce
Já šel a stále se snažím jít i s nožem v srdci
Ale k čemu to všechno kurva je vlastně?
Chci vás držet v pevném objetí za ruce
Ale očividně to není co chcete ve vlastní kleci
Místo vás v ruce držím chladnou žiletku pevně

K čemu jsou sny a mít cíl, když se to nesplní?
Ať se snažím sebevíc nakonec to nebylo skutečný
Pod chladným nebem chtít pouze umřít
Je to jako v prázdném opuštěném vězení
Samé utrpení duše a srdce nejsem statečný
Zlomil jsem se úplně, ani vám se nedá věřit

Prázdně hledět do vodní hladiny na kamenech
Hladina vody je tichá a klidná, uvnitř mě bouře
Co bolí víc zklamání nebo pocit že jsem blázen?
Únik z kruté reality, ale lepší to není ani ve snech
Následoval jsem své srdce a duši, ztratil se ve víře
Tolik bolesti a utrpení duše nejde to ven

O co se tu vůbec celou dobu snažím koho chráním
Vzduch mezi prsty a vítr ve vlasech, slzy v očích
Prázdná slova a prázdné sliby, žádný činy
O vás tiše v hloubi duše a srdci tajně sním
Se sluchátky v uších procházet se v ulicích
Hrát si s mými city a při tom se tvářit bez viny

Tíha na hrudi, když se rozbije svět přání a snů
Masky praskli tvrdá realita ukazuje pravdu
Věřil jsem slepě lžím, ale realita odkrývá závoj
Už nikdy nebudu stejný je konec těch dnů
Ale v klidu dlouho tu už dál trpět nebudu
V temnotě noci tiché hvězdný vzdálený roj

Rezignoval jsem nad vším už nemůžu takhle dál
Znovu a znovu se zvedat jen pro další rány
Ani mě nehne, není důvod žít a dál bojovat
Věřil jsem a miloval jsem a na útesu stál
Ale tentokrát z útesu neodejdu, tělo pro vrány
Už nemám sílu dál hluboko vás dva milovat

Mrtvé tělo pod povrchem pod hladinou
Tichou a klidnou




Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji moc, za každý komentář, za každou návštěvu mého blogu. Snad se vám má tvorba líbí. 🌠🌌🌉🌃