Nejde potlačovat věčně,
to jak se cítím,
skrývat uvnitř nitra,
své pocity.
Tvářit se statečně,
v zemi, pod kvítím,
před světem ukryta,
emoce skryty.
Chladná navenek,
bez emocí,
vevnitř vše skrývá se.
V srdci smutek,
hvězdou zářící,
úplněk odhaluje se.
Tajemství jsou skryté,
každý má nějaké,
srdce říct chtělo by,
jenže nemůže.
Rány do duše vyryté,
mlčet je těžké,
každý dělá chyby,
na hrob dej černé růže.
Pozorovat noční nebe,
hledět do dálky,
utrápená mysl i duše.
Myslet na tebe,
ty věčné války,
poslední kapitola se píše.
Modlitby k vesmíru,
marné prosby o milost,
o slitování, aby to skončilo,
to utrpení a bolesti.
Neztrácet onu víru,
zbyla jen láska a krutost,
už dost, to stačilo,
toužit po milosti.
Krásné ♥️
OdpovědětVymazatDěkuji moc
Vymazattolik emocí... wow, famózní :)
OdpovědětVymazatPíšu jak se cítím, jinak děkuji moc
VymazatI když tolik smutku, přesto hezky a citlivě napsané ... čtivé,líbí se mi
OdpovědětVymazat