Zabil jsem tě

 

Zabil jsem tě tak proč jsi naživu? Nechápu to. Absolutně. *** Muzan Kibutsuji jest mé jméno. Jsem nejsilnější démon na světě. A také nejvíce lovený. Ano lovci démonů se mne snaží zabít a zničit po staletí. Jsem nejstarší démon. Skrývám se. Především mě stále pronásleduje ten malý spratek Tanjiro Kamado a jeho sestra Nezuko. Avšak jako jediný z lovců mě dokázali najít. Zabil jsem celou jejich rodinu a z jeho sestry udělal démona. Avšak ona je úplně jiný démon než všichni ostatní. Sám to nedokáži pochopit. Velmi zvláštní silné sourozenecké pouto. Mám lidskou ženu a dítě. Ano, skrývám se mezi lidmi. Ale svou ženu nemiluji, své dítě ovšem ano. Zvláštní, že? U mě avšak tolik ne, jsem přeci jen první démon. Neblaze musím přiznat, že na tom chlapci Tanjiro něco je, přestože se mě snaží zabít. Jenže já jsem mnohem silnější. Nemá proti mě šanci. Vskutku. Když jsme se viděli poprvé, poslal jsem své démony aby ho zabili. Neúspěšně. On zničil je. Navíc je mezi lovci nový nemá tak moc zkušeností. Sám jsem od té doby zmatený. Z jejich pouta i mých citů a emocí. Je to vskutku zvláštní mladý muž. Kolik mu tak může být? Tak šestnáct nebo sedmnáct, co? Zrovna se sám procházím ulicemi města. A musím na něj myslet. Proč mi stále chodí do myšlenek? To je divné. Jdu na hřbitov. Rád na ně chodím. Miluji tu atmosféru. Mezitím proměním několik lidí na démony. Mé sluhy. Ach, ano. Dojdu konečně na hřbitov. Sednu si na nějaký pěkný hrob. V tu chvíli ucítím něčí přítomnost. Lidskou. Kdo to je? Najednou se objeví právě Tanjiro. Jak to kruci dělá? Zmatení. "To jsi zase ty?" řeknu chladně jako led. "Ano jsem to opět já Muzane Kibutsu." odpoví stejně chladným hlasem. Pořád chodí se svou sestrou Nezuko. Změnil jsem ji na démona, ale má lidské emoce a nežere vůbec lidi. Setkáváme se podruhé a je s ním. Tak jsem to myslel. To ji ostatní lovci nezabili? Ten si vážně nedá pokoj. V jeho přítomnosti jsem vskutku nervózní. Ano zabil jsem jeho rodinu a od té doby mě pronásleduje. Myslí si, že má na to mě zabít? Vskutku vtipné. Navíc normální lidi nevěří v existenci démonů ani jiných bytostí, takže lovci jsou často bráni jako blázni. Skvělá doba. "Opět chceš bojovat?" začnu se smát. "Zabiji tě! Za mou rodinu! Ale nejprve jak mám změnit mou sestru zpět na člověka?" křičí na mě vztekle. "To je nemožné spratku." smích. Proč se s ním vůbec bavím a hned ho nezabiji? Tehdy přežil díky pomoci Tamayo a Yushiro. Jinak by byl už mrtvý. Ale nestalo se. Začnu na něj útočit jako první a on se mě snaží zasáhnout svým mečem. Neúspěšně. Stačí chvíle a je mrtvý. Rozhodnu se zajmout jeho sestřičku. Zde na hřbitově nejsou lidé alespoň ne živý, takže jsem ho konečně mohl sám zabít. Byl moc naivní myslel si, že má proti mě šanci. Vyvolám mrtvé, duše zemřelých a nechám tu ležet jeho tělo. Ať si duše mají s kým hrát. Vezmu na záda jeho sestru a odejdu pryč ze hřbitova. Mám svá místa, takže ji vezmu do podzemí jednoho opuštěného domu. Mám je upravené pro mé potřeby. Tak ji vyndám a připoutám těžkými pouty a řetězy ke zdi. Sundám ji roubík, poté odejdu. ***O šest let později*** Sedím ve svém pokoji a musím myslet na toho kluka. Nevím co se mnou tehdy udělal, ale chybí mi. Bohužel jsem zjistil, že jsem se do něj stihl zamilovat. Má žena si dávno všimla mého divného chování. Potom co náhodou zjistila co jsem skutečně zač, odešla i s dcerou. Zůstal jsem úplně sám. Zasloužím si to. Jenže nemohu za to, že jsem démonem. Upřímně nevím jak vzniklo něco jako já. Jsem monstrum? Asi to tak bude. Tanjiro Kamado mě naučil citům. A ta jeho sestra také. Celou dobu odmítá jíst lidi. Každou chvíli pláče. Sourozenecké pouto. Sedím a pozoruji hvězdy na noční obloze. Zrovna je úplněk. Cítím ve vzduchu něco divného. Za těch šest let se mi podařilo z Nezuko udělat zpět člověka. Ano já sám. Taky odešla, ale chápu ji. Najednou ucítím známý pach, ale je poněkud jiný přesto známý. Je to přítomnost toho kluka v blízkém okolí mého bydliště. On žije? Jak je to možné? Vždyť jsem ho zabil?! Ale je cítit jinak než kdysi. Neznámě než co znám. A blíží se velkou rychlostí ke mě. Teď k tomu cítím přítomnost Nezuko. Co se to děje? Opravdu to nechápu. Netrvá dlouho než se objeví oba v mém bytě. Překvapení. “Zdravím tě Muzane Kibutsuji. Dlouho jsme se neviděli.” teď se směje on. “Jak je možné, že jsi naživu když jsem tě zabil?” je první co ze mě vyleze. Zajímavý pocit. “Ano jsem někdo kdo už jednou zemřel, ale vrátil jsem se ze záhrobí. To duchové, které jsi na mě poslal mi dali sílu a vrátil jsem se z toho místa úplné tmy. Také už nejsem úplně člověk, ale ani démon.” odpoví mi. To se stalo poprvé za celou věčnost, vážně. Ale jsem za to velmi rád. Ale určitě mě teď nenávidí ještě víc, chápu ho. “Takže jsi mě přišel zabít. Chápu tě.” řeknu upřímně smutně. “Přiznávám. Dlouho jsem tě chtěl skutečně zabít, ale časem jsem si uvědomil, že tě miluji což nedává žádný smysl. Poté mě našla má sestra Nezuko a vše mi řekla. Především to, že jsi na ní dělal experimenty a nakonec z ní udělal zpět člověka. Také to, že přestože jsi nejmocnější a nejstarší démon jsi se po mé smrti začal snažit být na dobré cestě.” odpovídá. “Taky mi řekla, že jsi celou dobu litoval toho co jsi udělal a že mě miluješ jen jsi si to uvědomil moc pozdě.” dodá potom. “Ano miluji tě a velmi mě mrzí co jsem vám dvěma udělal, ale bohužel vrátit čas nejde. Omlouvám se vám a vím, že omluva nestačí a nic nenapraví.” odpovím smutně. Nečekaně mě vášnivě políbí na ústa a já se přidám. Ani jeden z nás si nevšiml, že Nezuko zmizela pryč. Rozepne mi kalhoty a sundá trenky. Vsune si můj penis do pusy a začne po něm jezdit jazykem. Slast, vzrušení... Mezitím svými prsty pohybuje uvnitř mě. Je to moc příjemné. Po chvíli už cítím jeho penis uvnitř mého těla. Jeho pohyby jsou rychlé a chvílemi pomalé. Střídají se. Naprosto krásné. Po několika minutách se udělá třikrát po sobě. Všechno naše oblečení létá po mém pokoji. Navzájem poznáváme svá nahá těla. Já něžnými a vášnivými polibky líbám tu nádhernou hruď. Své dva prsty strčím do toho úžasného zadečku. Mezitím skončím ústy na tom krásném penisu. Jazykem olizuji žalud od spermatu. Ozývá se naše společné sténání rozkoší a slastí. Najdu jeho citlivé místečko. Poznám to podle hlasitého výkřiku euforie. Hned po tom co se má pusa zaplní dávkou spermatu a já ho spolykám, přejdu na druhou stranu a vrazím svůj penis dovnitř toho dokonalého zadečku. Zaměřím se na jeho citlivé místečko a začnu se rychle hýbat. Krásné vzdychání vychází z našich úst. Po tak dvaceti minutách vybouchnu dovnitř něj... Odteď jsme spolu...