V barvách duhy

Jmenuji se Alex Drowned. Už od dětství jsem cítil, že jsem jiný. Měl jsem rád jiné věci, než ostatní kluci. Zajímal jsem se o jiné věci, než ostatní kluci. A když přišlo na ženy, zjistil jsem že mě tak nepřitahují, jako ostatní. Pozoroval jsem, že se mi líbí jiní chlapci... ***** Sluchátka v uších a slzy v očích. Černé vlasy mu spadají do očí. Černé linky kolem očí. Cítí se sám. Jako by ho celý svět nenáviděl, ale asi nebude daleko od pravdy. Ve škole zažívá šikanu. Neliší se jen stylem, ale i orientací. Je emař a k tomu gay. Takže optimální kombinace pro lidskou krutost. Kvůli psychickým problémům a šikaně se začal sebepoškozovat. Nemá přátele jen žiletky a bolest. Jeho rodina ho nemusí. Má staršího bratra, který ho mlátí doma i ve škole. Nemá žádnou oporu. Nikoho a nikde. Je mu patnáct let. Už byl jednou v psychiatrické léčebně poté co se pokusil o sebevraždu. Tehdy mu bylo dvanáct. Když byl zavřený, potkal tam jednoho chlapce, který na tom byl podobně jako on. Jeho jméno je Adam Black. Byl jen o rok starší než on. Také emař. Velmi si spolu rozuměli. Také spolu zažili svůj první polibek. Po několika měsících si vyznali lásku. Začali mít spolu tajný vztah. V neštěstí našli štěstí. V nenávisti našli lásku. Sedí na lavičce a vzpomíná na něj. Už je to půl roku od jeho smrti. Adam byl jediný koho měl. Nějaká parta kluků ho údajně zbila tak moc, že v nemocnici podlehl těžkým zraněním. Navštěvoval ho v nemocnici až se nečekaně dozvěděl, že zemřel. To ho zlomilo. Rozhodl se najít ty lidi, kteří mu zabili jeho lásku. Touha po pomstě. Má černé vlasy s barevnou patkou. V barvách duhy. Nestydí se za to kým je. Je sám sebou. Chodí jen v černé barvě od jeho smrti. Zapálí si cigaretu na nervy. Už je to několik měsíců a stále se mu nedaří najít viníky, kteří za to mohou. Hrozná bolest. Začal trpět těžkými depresemi a silnými úzkostmi. Přestal téměř úplně jíst a spát. Čím dál víc hubne. Už téměř vůbec nechodí ven mezi lidi. Jen občas vyjde ven a to jen k jeho hrobu. Nosí mu tam rudé růže. Avšak málokdy vychází. Jednoho dne to jeho tělo už nevydrží a sekne to s ním. Skončí v nemocnici ve vážném stavu. Silná podvýživa a psychosomatika. Po třech dnech ho stabilizují a pustí domů. Lidé jsou velmi krutá stvoření. Plní nenávisti, krutosti, necitelnosti... Nejraději by také zemřel, ale nejprve chce pomstít Adamovu smrt. Vlastně je mu jedno jestli při své pomstě také zemře. Svým způsobem po tom touží. Dávno se rozhodl je zabít velmi bolestivou smrtí. Chce aby při umírání skutečně trpěli. Těsně před tím než zemřel, měl narozeniny. Pár dní před jeho tragickou smrtí mu bylo sedmnáct let. A Alexovi bylo minulý týden šestnáct, ale vůbec nic už si neužívá. ***O měsíc později*** Alex si upravuje své delší černé vlasy s barevnou ofinou přes oči. Líčí si černé stíny kolem očí a pod ně černou tužku. Vezme si černé kalhoty, černé triko s bílou kostrou a srdcem v růžové barvě, černá mikina s kapucí na zip. Chystá se jít opět k hrobu svého partnera. Než stihne vyjít ze svého pokoje, otevřou se dveře, ve kterých se objeví jeho matka Catherine. Avšak tentokrát v jejích očích vidět něco jako strach než nenávist. "Už zase jdeš na jeho hrob Alexi?„ zeptá se. "Co se najednou zajímáš?! Nebyla by jsi snad raději kdybych to byl já? Přeci vám dělám hroznou ostudu už jen svou existencí, ne?!„ prskne chladně. Jo jasně. Teď se najednou zajímá? To tak! "Zlatíčko...„ pronese. "Dej mi pokoj! Teď si hraješ na děsný zájem, jo?!„ řekne naprosto bez citu. Veškeré city odešli s ním. Vše odešlo s Adamem. Proč láska tolik bolí? To se asi nikdy nedozví. Navíc jeho rodina ho nemusela ještě než se stal emo a než zjistili, že je gay. Vždy se lišil od ostatních. Má mnoho psychických problémů. Od malého dítěte docházel k psychiatrům. Trpí těžkými depresemi a úzkostmi, má poruchu osobnosti a psychózu. Už se s tím narodil. K tomu mu našli později autismus. Takže luxusní kombinace, že? A šikana mu vytvořila sociální fobii. Ano, patří i k autismu, ale tvrdá šikana to mnohem zhoršila. A úmrtí jeho partnera, kterého stále hluboce miluje, ho úplně zlomilo. "Alexi. Sice jsi jiný než ostatní a dlouho to trvalo než jsem si zvykla na tvé psychické nemoci a na to, že jsi gay. Avšak když tě vidím v tomto stavu tak se o tebe bojím. Uvědomila jsem si, že jsem se chovala jako naprostá kráva. Přeci jen jsi můj syn.„ odpoví se zvláštním výrazem. "Ano, chovala jsi se jako kráva. A stále chováš. Na tvůj zájem je už pozdě. Už o váš zájem nestojím.„ pronese s vražedným pohledem a odejde. V kapse má jejich společnou fotku. Je rozhodnutý se zabít. Takto dál nemůže. Ani se mu nedaří najít viníky. Rozhodl se pro spáchání sebevraždy. Bolest je až moc velká. Tímto stylem to dále nejde. Doufá, že se mu tentokrát sebevražda povede. Sehnal si skalpel a má léky na psychiku. Nejprve půjde pro tvrdý alkohol. Takže jde do obchodu kde mu už několikrát alkohol prodali. Ukradl doma peníze. Zapálí si cigaretu. Vzpomene si na svůj nejoblíbenější film Místnost sebevrahů. Adam měl pravdu, že je jako Dominik. On byl zase víc Sylwia. Oba dva ten film milovali. Koupí si velkou vodku a jde na hřbitov. Místo kde navěky spí jeho láska není daleko. Tento hřbitov milovali. Bylo to jejich místo. Často sem chodili. Po půl hodině dorazí ke hřbitovu. Zapálí si cigaretu. Do sluchátek mu hraje píseň Vzal mi tě stín. Celkem trefná píseň. Alespoň pro něj ano. Bílí kouř vychází z jeho plic. Slzy stékají z očí a hruď spaluje obrovská bolest. •Za chvíli budu zase s tebou lásko • bleskne mu hlavou myšlenka. Až dokouří cigaretu, vejde na hřbitov. Zrovna zapadá slunce. Vybaví se mu jak spolu pozorovali západy slunce. Vzpomínky jsou jako dýky do jeho srdce. V ruce drží rudou růži jako vždy. Po chvíli dojde k hrobu a rozpláče se ještě více. Položí na něj rudou růži a sedne si vedle jeho hrobu. Tentokrát má ovšem divný pocit. Cítí jako by ho někdo sledoval. Otočí se, ale nikoho nevidí. Ten zvláštní pocit sílí. Rozhlíží se kolem sebe. Po chvíli zahlédne nějakého muže. Má bílou kůži jako smrt, dlouhé černé vlasy, temně rudé oči a špičáky. Je oblečen celý v černé barvě. Jenže působí jako úplně z jiné doby. Hledí na něj bez pohnutí. Stojí tam jako socha. Začíná být nervózní. Má z toho záhadného temného mladíka vážně divné pocity. Nevypadá ani jako člověk. Možná je z gothic subkultury? Napadne ho. Nezná ho. Neví proč na něj tak zírá. Poté si vzpomene na látku ze školy. Ano, působí jako z viktoriánské éry. Přesně tak. Co je sakra zač? ”Brzy se znovu shledáš se svým partnerem.„ promluví najednou onen divný muž. Než stihne cokoli říci, zmizí. Najednou tam nikdo není. Rozhlíží se kolem jako šílený. Ale nikde nikdo. Avšak má stále pocit, že tu někdo je. Zapálí další cigaretu. Už je tma. Hřbitov osvětlují jen hřbitovní svíce. Miluje tento pohled. Vždy ho uklidňoval. Jen tomu tak už přes půl roku není. Teď mznepomáhá už vůbec nic. Nekonečná bolest. Vyndá si velké množství psychiatrických léků a svůj skalpel. Otevře vodku. Začne léky zapíjet vodkou. Zatím jen pár. Vezme do ruky skalpel, vyhrne rukávy mikiny a projede skalpelem tepnou na levé ruce hned na to na pravé ruce. Jsou to velmi hluboké řezy, takže nepotřebuje další léky, protože začne pomalu upadat do spánku. Krev stříká všude kolem. Je zima. Sníh se barví krví. Oči se mu začínají zavírat. Zahlédne nad sebou postavu. ”Adame?„ řekne ztěžka. Stojí nad ním jeho mrtvý partner, ale má temně rudé oči a špičáky. Jeho kůže je bílá jako mramor. Vypadá jinak než si ho pamatuje. Ucítí něco ostrého ve svém krku. Cítí jak mu něco pije krev. Doslova. Dotek smrti. Když se mu téměř zavřou oči, ucítí nějakou tekutinu kapat do jeho úst. Začne tu tekutinu polykat. Stéká ji celkem dost. Najednou přestane vnímat. Ticho a tma. ”Adame musíme ho zde zatím nechat. Musí být oficiálně prohlášen za mrtvého ve světě živých. Až poté ho vykopeme. O vše se postarám. Neboj se. Zatím můžeš připravit váš pokoj v paláci.„ promluví ten muž. Adam se zamračí, ale ví že musí počkat. ”Jo já vím.„ odpoví mu. Poté zmizí. Ví, že mu může věřit. Navíc on mu zachránil život. Sice už není člověk, ale žije. Dal mu dar temnot. Dokonce on sám mu navrhl, že se Alex bude moci přidat do rodiny. Viděl jak moc se bez něj trápí. Jen si musel počkat až mu bude šestnáct. Zákony jsou zákony. Tyto zákony jsou ovšem úplně jiné než mají lidé. Vrátí se do sídla a hledí do noci ze svého pokoje. Myslí na svou lásku. Ten půlrok bez něj byl čisté peklo. Konečně ho bude mít opět po svém boku. Nemůže se na to dočkat. Naštěstí ho zatím slunce nezabije. Za pár dní už bude opět u něj. Jeho stvořitel se objeví v pokoji Alexových rodičů. Oba dva spí. Vejde do snu jeho matky. Vloží ji do snů smrt jejího syna a kde ho najde. Také nastaví její mysl aby se vzbudila a šla na hřbitov kde leží její mrtvý syn a také aby měl druhý den pohřeb. Hned na to zmizí pryč. Také svými schopnostmi zařídí vše potřebné k pohřbu Alexe. Prostě vše urychlí. ***O tři dny později*** Adam se svým stvořitelem jdou vykopat tělo Alexe. Když se dostanou k rakvi tak vyndají jeho bezvládné tělo ven. Poté hrob znovu zakopou a vezmou ho do paláce. Tam ho Adam položí do jeho rakve. Mají společný pokoj. Po dvou hodinách se Alex konečně probudí. Otevře své teď temně rudé oči a snaží se popadnout dech, který nemá. ”Adame? Jsem mrtvý, že?„ první co z něj vypadne. ”Nemrtvý lásko. Jsi upír jako já.„ oznámí mu. ”Cože? Upír? Ti přece neexistují.„ nevěří tomu. ”A jak tedy žiji, když jsem zemřel? To on mě proměnil. Samenius Dracul jest jeho jméno. Je to ten muž, kterého jsi viděl na hřbitově. Objevil se jednu noc v nemocnici a dal mi na výběr jestli chci zemřít nebo žít. Odpověděl jsem, že chci žít pro mého partnera, kterého velmi miluji. Pro tebe Alexi. Jsi jediný důvod proč jsem chtěl žít. Dal mi svou krev poté co mě vysál téměř k smrti. Tak jako já tebe, když jsi se pokusil o sebevraždu. Celou dobu jsem tě sledoval z temnot. Udělal ze mě upíra.„ odpoví mu a políbí jeho rty, pohladí jeho černé vlasy. ”Život bez tebe miláčku byl peklo. Jsem tak šťastný, že jsem opět po tvém boku. Tak moc jsi mi chyběl. Ale proč jsi nepřišel dříve?„ zajímá ho. ”Já vím. Upíří zákony lásko. Lidé o nás nesmí vědět a k tomu je zakázáno proměnit někoho mladšího šestnácti let, takže jsem musel čekat než ti bude šestnáct abych tě směl proměnit. Bez tebe jsem dost trpěl. Věř mi.„ působí smutně a zároveň velmi šťastně. Hned se začnou navzájem svlékat a vášnivě se líbat. Alex vezme do pusy jeho penis a začne si hrát jazykem se žaludem. Ozve se slastné zasténání. Hýbe hlavou dolů a nahoru. Rukou si pohrává s koulema. Občas lehce skousne svými tesáky jeho žalud. Je tak nadržený, že ho rychle postaví na čtyři a zasune dovnitř něj svůj velký penis. Teď není třeba příprava ani čekání, takže se okamžitě začne hýbat. Pohyby jsou stokrát rychlejší než je zvyklý. Pohybuje se jako sám ďábel. Po deseti minutách se udělá. Rychlostí blesku už klečí na čtyřech on. Ucítí uvnitř sebe ten dokonalý velký penis. Užívá si každý pohyb i dotek osoby bez které nedokáže žít. Jejich nahá těla se navzájem dotýkají. Po půl hodině do toho sexy těla vybuchne velkou dávku svého spermatu. Lehnou si vedle sebe do manželské rakve. Ano, mají společnou velkou rakev. Adam přivede lidskou ženu Alexovi, který ji zabije. Další noc se vzbudí. ”Mám pro tebe překvapení můj milovaný.„ pronese. ”Opravdu?„ nechápe. ”Ano. Pojď se mnou.„ vede ho do místnosti sídla. Klečí tam několik lidských mužů. Jeden z nich je Alexův bratr. ”Bratře?„ řekne překvapeně. ”Vím, že jsi celou dobu hledal lidi, kteří mohou za mou smrt lásko. Toto jsou oni. Nechal jsem je najít. Věděl jsem, že se chceš pomstít. Tady je máš drahý.„ ozve se Adam. ”Vy nejste mrtví? Vždyť jsem vás oba viděl mrtvý kurva!„ řekne naštvaně Thomas. ”Bratře proč? Proč jsi to udělal?„ ptá se. ”To já vzal mou partu a zabili jsme ho. Tak jak to, že kurva žiješ?„ diví se. ”Thomasi, ale proč?„ nedá se Alex lehce. ”Nenávidím tě. Už hodně dlouho a když jsem zjistil, že jsi zasraný gay vše se prohloubilo. Když jsem si konečně zjistil informace o tvém zasraném partnerovi, rozhodl jsem se ho zabít.„ směje se. Jen co toto slyšel, došel nával děsného vzteku a jelikož není zvyklý na svou nadměrnou novou sílu, tak mu tu ruku urve. Ozve se hlasitý řev bolesti. Líbí se mu to a tak ho zbaví i druhé ruky. Teď se směje někdo jiný. Avšak jelikož je novorozený upír nedokáže se zatím ovládat. Svými tesáky se zakousne do krční tepny svého bratra. Během pár vteřin je všechny zabije. Sice je chtěl mučit jenže hlad byl větší. Stejně ho to uspokojilo, protože je nakonec opravdu zabil tak jak si slíbil před svou sebevraždou. A odteď  půjdou spolu po boku věčností. Láska silnější než smrt...