Ochránce - Síla lásky 18+

 ...

Anime - Naruto
Pár - Naruto x Itachi
Typ - FanFikce
Žánr - Yaoi
......
( Jak vám, může jedna noc změnit život? Jak se, vám může nečekaně celý život převrátit vzhůru nohama? Vaše city, emoce, pocity? Úplně všechno? Myšlení, uvažování? To se dozvíte, když začnete číst... :3 Přeji příjemnou zábavu.)

Blonďák zrovna ležel na posteli, ale ani za boha, nemohl spát. K tomu právě začala bouřka, tak se zvedl a šel zavřít okno. Chvíli tak hleděl do začínajících blesků, než se odebral zpět. Cítil se divně. Nedokázal by to popsat, ani kdyby chtěl. Věděl, že to co cítí je naprosto špatně. Ale, nemohl si pomoci a to ho ničí. Už mnohokrát s ním měl tu čest bojovat. Ze začátku to chtěl, ale teď z toho vnikla nutnost, proti jeho vůli. Navíc mu přišlo divné, že zrovna on se boji s ním vyhýbá. ,,Vždyť je přeci mnohem silnější, než já,, problesklo mu hlavou. Všechno, bylo úplně špatně, už jen to jak na něj musí, víc a víc myslet. Zachumlal se hlouběji pod přikrývku a povdychl si. Proč mu sakra vadí boj s ním? Vždyť je to zločinec! Navíc velmi obávaný a hledaný zločinec z Akatsuki. Tak kurva proč? Tak jak je možné, že ho začal tak přitahovat? Jak je možné, že vždy když ho vidí, chtěl by se mu minimálně vrhnout kolem krku? Přinejlepším okamžitě políbit ty sexy rty? Dotýkat se toho sexy těla, které ani neviděl nahé? ,,Kurva tohle se mi nepodobá,, blonďáček, byl z toho zoufalý. Netušil co má dělat. Už zase rudl v obličeji, jako jahůdka, už jen ty představy, bohatě stačí k tomu, aby se mu penis postavil do pozoru. Zajel si rukou na tvrdý penis, zkusl si ret. Zrovna, když začal pohybovat rukou, něco ho vyrušilo.

Nějaký pták u okna. Zběsile zobákem klepal na sklo. Lekl se, ale když se pták nehodlal uklidnit, zvedl se a odešel k oknu. Otevřel ho a do místnosti vletěla černá vrána. Když se otočil zrudl v obličeji
"I-Itachi? C-co tu děláš?" vypadlo z něj překvapeně.

Vůbec toto nečekal. Itachi se jen usmál.

"Chtěl jsem tě vidět. Nedokázal jsem to už vydržet. A, už se nedokáži držet zpět." odpověděl mu.

Naruto teď byl úplně rudý jako rajče a nervózní. Netuší jak má teď reagovat. K tomu si uvědomil, že jeho penis je ještě víc v pozoru v jeho přítomnosti. Černovlásek v tom Akatsuki plášti, byl naprosto sexy.

"P-proč vidět? Jak držet zpět? V čem?" vykoktal ze sebe blonďák.

"Držet se od tebe dál Naruto. Celou dobu se od tebe snažím držet dál a chráním tě ze stínů. Pozoruji, ale už jsem to nevydržel. Už ne." odpověděl mu.

"Co-že? Proč mě chráníš, když patříš k Akatsuki?" blonďáka to hřálo zvláště u srdce, ale zároveň v tom viděl, nějakou neplechu. Trochu se možná bál, ale možná víc toho, že to je dost špatný vtip.

"Je mi jasné, že mi nevěříš. Nedivím se ti. Ale zamysli se, proč bych se vyhýbal boji s tebou, kdybych tě mohl jednoduše zabít? Ano, sám víš, že jsem měl mnoho příležitostí. A zeptej se, sám sebe, proč ty se vyhýbáš boji se mnou." odpověděl mu a on sám začínal být rudý v obličeji.

Věděl, že mu blonďáček asi nikdy věřit nebude a nedivil se mu, ale byl z toho smutný. Najednou vůbec nevěděl co má udělat, nebo říct. Jediné co věděl je to co k němu cítí. A to, že ho chce chránit. I kdyby se měl otočit proti samotným Akatsuki, kdyby to nešlo jinak. Vždy, byl v jeho přítomnosti nervózní a to k němu v žádném případě nejde.

Blonďáček se najednou postavil přímo před něj a chvíli se topil v těch temných černých hloubkách, než ho objal a políbil na ústa. Už ani on se nedokázal udržet, když se tak objevil u něj.

"Taky se nedokážu držet zpět, když ses tu tak objevil. Zrovna, jsem na tebe musel, zase myslet a ty se mi tu zjevíš." a v tu chvíli se mu svým tvrdým penisem otřel o něj.

Svlékl mu plášť a vrhl se na jeho kalhoty. Rozhodl se, toho využít, když mu sem tak ve správný čas, vpadl. Ďábelsky se usmál. Černovlásek byl zařazený, protože tuto reakci, nečekal. Když se zbavil kalhot, vzal do úst jeho velkou chloubu. Itachi zaklonil hlavu a jen si užíval ten nádherný pocit, šikovných úst a jazyka. Z dlouhovláska se ozval slastný sten, jak mu to bylo příjemné. V tu chvíli se modré studánky ďábelsky rozšířili. Odtáhl si černovlasého muže do postele, kde ho povalil. Sundal z něj poslední kus oblečení. Něžnými polibky ochutnával tu boží hruď. Po tomto modrooký toužil docela dlouho. Dlouhovlasý černooký mladík hbitými pohyby zbavil oblečení roztomilého blonďáčka. Oba dva byli rudý v obličeji, jako jahůdky. Modroočko převalil to nádherné tělo na břicho. Nejprve jazykem přejížděl mezi jeho půlkami, než se tělo pod ním, zvedlo na čtyři
"Umn.. Tak pojď, už sakra do mě! Naruto!" ozval se nadrženě Itachi.
V tom se v jeho těle ocitl blonďákův penis, který dovnitř vsouval pomalu. Nechtěl, aby ho to bolelo.
"Ah, pořádně rychle a tvrdě! Oh, nemusíš se bát!" a tak se uvnitř něj, začal vskutku rychle a zběsile pohybovat. Byl tak vzrušený a jako smyslů zbavený, chvílemi ho pevně zatáhl za dlouhé havraní vlasy, nebo mu zaryl nehty do zad.
"Ah, to je úž-asný! Ty malej ďáble! Uhhhmn..." vrněl vzrušeně a udýchaně černooký pod ním. Jen co to dořekl, už cítil dotyk na svém penisu, jak se pohybuje v rytmu přírazů na jeho prostatu.
"Ulhmn.. Už-už budu! Itachiiii..mhllhu.."
v tu chvíli mu zaplnil ten úzký a vlhký prostor svým velkým množstvím spermatu a černovlásek se udělal do jeho ruky.

Oba padli vedle sebe do měkké přikrývky, celý udýchaný, spocený a od spermatu.

"Můžeš se tu umýt..." hlesl zadýchaně modrooký blonďáček, který jako by, vůbec netušil co se právě stalo.

"Ne, už budu muset jít. Už teď dost riskuji, že tu vůbec jsem." pousmál se na něj.

"Ehm.. Přijdeš zase někdy?" hlesnul potichu.

"Ty bys to chtěl?" odpověděl mu lehce překvapivě a svými černými hloubkami se vpíjel do těch modrých studánek.

"Ano, ani nevíš jak moc to chci. Itachi, ani sakra nevíš co to je za muka, když tě nevidím!" postěžoval si. Nechápal co se to v něm vzalo.

"Dobře. Když budu moci. Opět se uvidíme! Budu opravdu moc rád." opět se usmál a temné oči, jako by zářily, jako temné černé hvězdy.

Oblékl se. Políbil blonďáka na ty chutná a sladká ústa. Blonďák se zvedl z postele a otevřel okno. Itachi ho ještě jednou políbil a poté se v podobě vrány, ztratil do noci.

***

"Víš o tom, že jsem tu cítil Sasukeho?" musel se začít smát Kurama.

"Co prosím?" vyhrkl prudce Naruto, když zavřel okno a odebral se do koupelny.

"Ano, ano. Chvíli tu i klepal na dveře, Naruto." Kurama se musel rozesmát ještě víc.

Ten si mezitím vlezl do sprchy a pustil na sebe teplou vodu. Bouřka, už odešla. Naruto si sedl do sprchového koutu a stále, byl naprosto v šoku z toho co se stalo. Byl zmatený a ještě k tomu se mu to naprosto líbilo. ,,Sakra, vždyť je od těch zpropadených Akatsuki! Ale po tomto jsem toužil poměrně dlouho! A teď se tu zničehonic objeví? A ještě do toho je starší bratr, mého nejlepšího kamaráda!,, myšlenky mu létaly tam a zpět. Umyl své tělo od potu a spermatu. Vypnul vodu a osušil se. Vzal si na sebe čisté modré triko a odebral se zpět do postele. Převlékat povlečení se mu teď fakt nechtělo. Nakonec se mu konečně podařilo upadnout do říše snů.

Probudil se až kolem půl jedenácté. Chvíli ještě ležel, než se dokopal vstát a jít si udělat rámen. Je mu sedmnáct let. Vyhrabal se jako omámen z postele a odešel do kuchyně. Líně se protáhl. Vytáhl si misku ze skříně, rámen z pytlíku vložil do ní a uvařil si vodu. Sedl si na židli a zahled
ěl se z okna. Když si vybavil poslední noc, hned zrudl v obličeji. Než se uvařila voda, někdo ho vyrušil z myšlenek, klepáním na dveře. Neochotně vstal a šel otevřít dveře.

"Ahoj. Mohu sál?" za dveřmi stál Sasuke.

"Co se děje?" zamručel duchem mimo.

"Tak mohu dovnitř, nebo ne?" zněl nervózně.

A tak blonďák ustoupil, aby mohl vejít. Byl stále duchem nepřítomný.

"Jsi v pohodě? Poslední dobou se chováš fakt divně. A navíc, včera jsem ve vesnici cítil Itachiho." promluvil.

"Itachiho?" prohodil modroočko a srdce mu divoce tlouklo v hrudi.

"Ano, mého staršího bratra." odpověděl a temným pohledem si měřil ten modrý.

Modrooký mladík si zalil rámen ke snídani, ale v tuto hodinu to byl spíš oběd, ale pro mladíka moc malá porce. Zamíchal nudle hůlkami a položil misku na stůl. Ano, přestože byla vařící. Pozoroval nudle a pohrával si s hůlkami. Nevěděl, co by, měl říct a tak mlčel. Asi těžko, by mu vykládal jak si užil noc s jeho bratrem. A jak úžasná noc to s ním byla. O tom jak ho šukal a jak překrásně u toho jeho bratříček vzdychal slastí. Jak mu ho kouřil. Při těch vzpomínkách, už zase totálně zrudl.

"Hej! Co je to s tebou Naruto!?" černovlásek si všiml, že jakmile pronesl jméno svého staršího bratra, tak se chová, ještě víc divně.

"Jsem víc, než v pohodě." hlava mu šla kolem. Chtěl ho zase vidět. Teď po něm touží, víc a víc.

"No to vidím! Teď se chováš, ještě víc divně! Vyklop co děje! Ještě mi řekni, že víš, něco o Itachim!" začal prskat vzteky černooký mladík, jen o dva měsíce starší, než modrooký.

"Co bych ti tak měl říct?" modré hloubky se roztáhly. Vážně si nebyl jistý, zda mu to má říct, ale nechtěl se pohádat se svým nejlepším kamarádem. "Tak jak chceš! Šukal jsem tvého bratra! Stačí ti to?!" teď byl podrážděný i on.

"P-počkat! Cože? Ty si vojel mého bratra!?" tak toto, by od něj fakt nečekal.

"Ano! A byla to nejlepší noc, mého života!" vyprskl.

"Co prosím? Zbláznil si se?" toto... Snažil se, přesvědčit o tom, že nic takového neslyšel. A přinejmenším, že to není pravda.

"Ano je to tak! A zbláznil?! Maximálně tak do něj! Kurva! To se děje, když to tak chceš vědět!" Naruto je otrávený.

"Ještě mi řekni, že si se zamiloval do mého bratra! Ne raději, už nechci slyšet nic!" teď křičel a netušil co, právě teď cítí. Vztek, zmatek, strach, možná i žárlivost? Co se to teď právě odehrává uvnitř něj?

"Bože! Já sám to nevím! Nevím co k němu, přesně cítím! Vím, jen to, že na něj musím pořád myslet! Mám v sobě naprostý zmatek, Sasuke!!!" a je to pravda. Má v sobě větší zmatek, než předtím.

"Fajn. Jestli ti, ovšem ublíží, skutečně ho zabiju! Takže ať se opováží ti skřivit jediný vlas na hlavě!" řekl nakonec rozhodně.

"Děkuji, Sasuke." odpověděl mu a nabral si další sousto jídla. Rámen, měl skoro snědený.

"No, tak já půjdu. Kdyby, cokoliv, hlavně mi to řekni. Prosím..." naléhal.

"Dobře." odpověděl mu. Poté černovlásek odešel.

***

Uzumaki seděl u stolu a nevěděl jak se má cítit. Ani netušil, proč se u něj Itachi zjevil. Přišlo mu to, jako zvrácený, krásný sen. Měl chuť zmizet z Konohy. Odejít odtud pryč. Kdyby, věděl jak to Itachi myslel a jestli to myslel vážně, utekl by ho hledat. Měl pocit, že snil, nebo to měl být špatný vtip.

~

Akatsuki právě útočili na Sunu. Sasori si všiml, že Uchiha je naprosto, někde jinde. ,,Ach, kdyby to blonďatý roztomilý pako, vědělo, že ho miluji. Tak, nějak jsem mu to neřekl. Vše šlo jinak, než jsem myslel, že půjde. Ty jeho polibky...to jak se uvnitř mě pohyboval svým penisem..,, problesklo mu hlavou. Nad tou vzpomínkou se zachvěl. Z myšlenek ho vytrhl až zásah Raiton: Kaminari Shibari. V tu chvíli ho popadl Deidara a na svém ptákovi ho dopravil do jednoho z jejich úkrytů.

"Sakra! Dnes si totálně mimo! Raději se odsud nehni!" vyprskl Deidara.

Ano on sám usoudil, že by ho dnešní stav, mohl stát život. Sice je velmi schopný a silný ninja a jen tak něco ho nezabije, ale tentokrát nemá svůj den. Lehl si do postele. Čuměl do stropu a nemohl přestat myslet na toho malého ďábla. Jak je to možné? Musí ho vidět! Co nejdříve!

"Ano, dnes nemám svůj den Deidaro. Nevím co to se mnou je." odpověděl, ano jasně, že moc dobře ví co s ním je. Je zamilovaný do roztomilého ďábla.

"Snad si se nám nezamiloval!" dlouhovlasý blonďák se musel začít smát.

Černovlasý okamžitě zrudl ve tváři. ,, Deidaro asi tě brzy zabiji!,, pomyslel si. Znervózněl.

"Dle tvé reakce, se nám Itachi Uchiha, vážně zamiloval! Kde je ta tvá kamenná tvář? Kdopak je to?" blonďák s culíkem se nedal tak lehce.

Tohle, už nevydržel a vrazil mu facku "Dej mi s tím, už pokoj!" vyprskl vztekle.

Jak rychle se zvedl z té postele. Blonďatý muž vůbec nechápal, která bije. Zamračil se na něj. Nakonec blondýn odešel a černovláskovi se ulevilo, alespoň trochu. Už se blížila noc a on nemyslel na nic jiného, než se zase vypaří za ďáblem. Už ho chtěl vidět a nemohl se dočkat. Byl plně rozhodnutý, svěřit své city osobě, které patří. I kdyby se měl setkat s odmítnutím. Ano, bolelo by ho odmítnutí, jenže by toho roztomilého magora chápal, ovšem toto ho bolelo, ještě víc. Moc dobře ví, že jeho život není úžasný a dokonalý, protože je u Akatsuki, organizace nejhorších vrahů. Tentokrát začíná pochybovat sám nad sebou. ,,Co to ten cvok se mnou dělá?,, pomyslel si zoufale. Ano, tentokrát mu to musí konečně říct, naposledy mu to tak nějak neřekl. Byl tak mimo z toho, jak se po něm vrhnul, že úplně zapomněl co, chtěl říct. Doufal, že ta nejlepší noc v jeho životě, nebyla jen pouhý sen.

***

Malý ďábel se procházel po své vesnici a přemýšlel nad tou nocí. A nad rozhovorem se svým nejlepším kamarádem. Bylo mu zvláště smutno. Pomalu zapadalo slunce a tak se vydal domů. Žije sám od narození, jeho rodiče zemřeli, aniž by měl šanci je poznat. Během let se spřátelil s Gaarou z Písečné vesnice. Sasuke a Gaara jsou jeho dva nejlepší přátelé. Došel domů a sedl si na balkón. Západ slunce, byl překrásný a najednou si uvědomil, že by ho nejraději pozoroval s tím božským ďábelským andělem smrti s temným černým pohledem, jako noc sama. Začínal zjišťovat, že by pro něj i zabíjel, kdyby to bylo nutné. Už bylo chladno, tak zalezl zpět do toho malého bytu. Rozhodl se pro rámen. Pro co, taky jiného, že? Vybral si kuřecí rámen a připravil ho do misky. Voda se uvařila rychle. Po několika minutách, byl akorát k jídlu. Během tak půl hodiny do sebe naházel, tak třináct rámenů. Rozvalil se na pohovku a čuměl z okna. Oddal se říši snů. Ovšem ze spánku ho vyrušilo zběsilé klepání na okenní sklo. Pohlédl na okno a zahlédl nějakého ptáka. Rukou si protřel oči a protáhl se. Ten pták klepal na sklo, ještě víc zběsile, než před chvílí. Zvedl se a otevřel ho. Byla to opět ta černá vrána.
Hned na to, ho už kdosi držel v objetí.

"I-Itachi? Nečekal jsem, že se tu objevíš, tak brzy. Ale moc mě to těší." usmál se blonďatý ďábel a modrými studánkami se zahleděl do těch temných půlnočních hloubek.

"Celý den jsem na tebe musel myslet Naruto. Dokonce mě Deidara, musel vzít pryč z boje. Miluji tě Naruto! Kruci jak moc tě miluji! Už několik let, tě chráním ze stínů. Tebe i mého bratra! Vím, že mi, nebudeš věřit! Ale, už to ze mě muselo ven!" konečně ze, sebe dostal to co, měl mnoho let na srdci.

Ďábelský blonďáček ztuhl a zrudl totálně ve tváři. Odehrává se uvnitř něj naprostý chaos. Směs různých pocitů a citů. Možná, by bylo na čase si přiznat, že on ho miluje, už taky dost dlouho. Mnohokrát chtěl utéct z Konohy, aby ho našel. Ta touha se po těchto slovech zvýšila. Nebyl si celou dobu jistý, rozhodnutím utéct a jít ho hledat. Potřeboval pádný důvod k tomu, svůj nápad realizovat. A teď se ten důvod zradit svou vesnici objevil. Toto je to na co čekal. A je rozhodnuto.

"Ehm.. Já..já...Tě taky, už dlouho..mi-miluji Itachi." vykoktal.

Mladík s dlouhými černými vlasy v culíku se usmál štěstím. Dostal se k jeho rtům těmi svými. Z úst mladšího mladíka se ozval slastný sten. Mezitím ruka černookého anděla smrti ze stínů nahmatala, už tvrdý penis blonďatého andělského ďábla. Svým tvrdým penisem se otřel o ten jeho. Ozývaly se slastné steny obou mladíků. A, už si ho anděl smrti nesl v náručí do postele. Sotva ho povalil do měkké přikrývky, strhal z něj veškeré oblečení. Vzápětí, už byl sám zbaven oblečení. Jazyk se začal dotýkat jeho otvoru. Až se celé jeho tělo zachvělo návalem vzrušení. Zkousl si rty. Pocítil jemné prsty na penisu a varlatech. Poté v sobě začal cítit tvrdý penis, jak se dostával hlouběji a hlouběji do něj. Netrvalo dlouho a našel citlivé místečko. Už, věděl že to má rád pořádně tvrdě a tak se pohyboval rychle, hned na začátku. "Ehmn.." čím víc a hlasitěji sténal o to víc ho šukal. Opět ho tahal za vlasy a občas svými zoubky kousl do jeho krku či ouška. Jak moc se mu to líbilo. Jim oběma. Ďáblík se udělal rychle z toho, jak moc vzrušený byl.

Vytáhl penis z otvoru a veškeré sperma olizoval jazykem. Což ho znovu nabudilo, takže se s chutí vrhl zpět do té úzké dírky. Bytečkem se ozývaly hlasité zvuky vášně, lásky, vzrušení, touhy. Poté co se udělal podruhé se nestačil vydýchat a už ležel na zádech
"Vážně tě miluji Naruto" zašeptal mu do ouška, než chytl jeho nohy a opatrně se dobýval do toho sexy zadečku. Nechtěl mu ublížit, tak vstupoval pomalu, aby si zvykl na jeho velikost. Chvíli v něm setrval, než se rozhýbal. Byl tak úzký a vlhký, až se mu před očima objevily hvězdičky. Zamotala se mu hlava tou slastí... Užíval si ten boží pocit uvnitř toho nádherného těla. Během několika minut našel citlivé místečko a tak se na něj zaměřil. "Ah...Mi-miluji tě..Itachiiii..." to, jak řekl jeho jméno ho ještě víc vzrušilo a nárazy do jeho prostaty přitvrdil. Mezitím drtil jeho koule, až se oba udělaly. Dlouhovlasý se svalil vedle něj na postel.

"Naruto Uzumaki pojď se mnou, prosím. Bez tebe šílím. Chci tě mít po boku ať se děje cokoliv. Prosím." prolomil ticho.

"Rád odejdu s tebou ať je to kamkoliv. Též bez tebe šílím a chci být jen po tvém boku Itachi Uchiho." usmál se na něj zářivým úsměvem blonďák.

A tak zradil svou vesnici a vydal se na cestu smrti a lásky. Teď byli oba nejšťastnější na světě, když měl jeden druhého po boku. A tak Naruto skončil u Akatsuki. A konečně jsou šťastní... Itachi ho chrání..

"Jsi můj temný ochránce." prohodil s tím nejkrásnějším úsměvem na světě.