Noční můra

 Chodí do mých snů, když spím. Je temná a tajemná. Avšak to je důvod proč mě přitahuje. Má dlouhé černé vlasy a kůži bledou jako mramor. Jen mě v každém snu rozsápe na kusy. Nebezpečná krása. Má velká černá křídla a drápy, tesáky. Krvelačná kráska. Přijde mi povědomá, ale nevím odkud. Jako bych ji znala celou věčnost. Kdo to je? Jde z ní trochu strach, ale mě se moc líbí. Jsem asi blázen co? Možná... Pije mou krev. Doslova. Ano. Je to příjemné. Ty sny jsou tak živé. Noční můra. Děsí mě. Trochu. Nevím mám smíšené pocity. Nikdo to neví. Nikomu jsem o tom neřekla. Ležím na posteli a hledím do temné noci. Nemohu spát. Už zase. Mám problémy se spánkem. A nejen to. Bohužel. Trpím psychickými problémy i zdravotními. Obloha plná hvězd. Vesmír mě fascinuje. Chtěla bych do vesmíru. Jaké to tam je? Přitažlivost. Láká mě, ale nikdy se do něj nepodívám. Musela bych být kosmonaut což je nemožné alespoň pro mě. Škoda. Mám mnoho snů jen nereálné. Myslím... Zavřu oči. Snažím se usnout. Najednou se objevím na starém zámku u hřbitova. Opět ji vidím. Jdu za ní jako v hypnóze. Fascinuje mě. Hledí na mě bez jediného pohybu. Má překrásné stříbrné oči. Magická. Jde směrem ke mě. Natahuje ruku k té mé. Chytnu ji. Jdeme spolu kolem starých hrobů. Celkově to zde nepůsobí jako v lidském světě. Tajemství. "Zde navěky spí moji předci.„ promluví. Je to poprvé co na mě promluvila. "Kdo jsi?„ chci vědět. Neodpovídá jen mě vede dál kolem hrobů k zámku. Je mi to zde podvědomé. Kde to jsme? Proč mám pocit, že toto místo znám? Kdo je ona? Kdo jsem vlastně já? Vážně netuším. Vejdeme dovnitř. Je rozpadlý. Působí velmi staře. Znám to tu? Ve sklepení je několik rakví. Čí jsou? Kdo zde leží? Najednou políbí mé rty a já se probudím. Ležím v posteli a jsem úplně mimo. Nevím co se to stalo. Je ráno. Venku padá sníh. Je vskutku zima. Žiji v domě s rodiči. Zrovna jsou prázdniny před vánoci. Nenávidím vánoce, víte? Po snídani se rozhodnu jít do místních lesů. Příroda. Obléknu si černé kalhoty, černé tričko s dlouhým rukávem, černou mikinu s kapucí a svetr. Přes to černou bundu. Učešu dlouhé černé vlasy s modrou patkou. Černé stíny kolem očí. Vyjdu z mého pokoje ven. "Jdeš ven jo? Lili?„ ptá se má matka. "Ano, mami. Jdu do lesa.„ odpovím ji. "Buď do oběda doma.„ řekne mi. "Dobře.„ usměji se a odejdu. Cesta je dlouhá kolem velké přehrady. Jsou zde dvě zříceniny. Děvičky a Sirotčí hrádek. Avšak tam nejdu. Hluboké lesy. Vejdu do lesů. Miluji to. Jsem hluboko. Ani si ho nestihnu všimnout. Vrhne se na mě velký vlk. Je černý s bílými oči. Vypadá zvláštně. Několik kousanců po těle. Je větší než má obvykle být. Svými drápy mě roztrhá. Poté uteče najednou pryč. Všude je krev. Sníh zbarven mou krví. Začnou se mi zavírat oči, když ji uvidím nade mnou. ”Ach, co ti to ten blbý vlkodlak udělal má milovaná Lili.„ ozve se ta žena. Je to ta žena z mých snů! Je to ona! Já ovšem nemohu mluvit jak je mé tělo roztrhané. Ucítím její zápěstí na mých ústech. Něco z něj stéká. Začnu to pít. Je to tekuté a hustší. Je to krev? Poté se mi zavřou oči a přestanu vnímat. Celý svět zmizí. Ticho a prázdný prostor. Když se probudím jsem úplně jinde než jsem byla naposledy. Najednou se mi vrátí mé vzpomínky. Začnu si toto místo vybavovat. Žila jsem zde. A ta žena je upírka, se kterou jsem žila. Je to má láska. Mannie Dannie. Byla to má partnerka a milenka. Toto místo je naše sídlo. Také jsem byla upírka jen mě zabili lovci a teď jsem se narodila jako člověk než mě skoro zabil vlkodlak a nedostala krev mé lásky. Má bratra jménem Jack Dannie, který je taktéž upír jak vám asi už došlo, že? Mé pravé jméno je Rosario Akanna. Teď je ze mě hybrid. Vlkodlak a upír dohromady. Kdyby mi nedala svou krev tak bych zemřela. Je to pravděpodobné. Díky její krvi se mi vrátili vzpomínky. Respektive mé sny byli útržky mých vzpomínek.  Otevřou se dveře, ve kterých se objeví má dávná láska. ”Jsi konečně vzhůru.„ pronese s úsměvem. ”Mannie Dannie...„ ozvu se. ”Vzpoměla jsi si. To mě těší má drahá.„ odpoví mi. ”Ano má lásko. Mé vzpomínky se vrátili. Miluji tě.„ odpovím ji. ”Dlouho jsem čekala na tvůj návrat do tohoto světa. Tvou smrt jsem pomstila.„ řekne vážným hlasem. ”Od dětství se mi o tobě zdáli sny, ale nemohla jsem si vzpomenout.„ vstanu a políbím její rty. Polibek mi opětuje a naše oblečení létá do všech stran komnaty. Líbá má prsa a prsty si hraje s mým klitorisem. Z úst se ozve sten vzrušení. Strčí prsty dovnitř mě a začne s nimi rychle hýbat. Nádherný pocit zase ji cítit. Druhou rukou mne mé půlky. Po chvíli už ležím a ona má svou hlavu mezi mými nohama. Jazykem přejíždí po mé kundičce. Je zkušená. Občas mě lehce kousne svými tesáky. Je to příjemné. Já mezitím mačkám ty velká prsa mé lásky. Chvílemi ji plácnu po tom sexy zadku. Je úžasná a především moje. Rychle ji otočím a vrhnu se do jejího rozkroku. Jazykem kroužím po jejím citlivém místečku. Je úplně mokrá vzrušením. Úžasné. Strčím své prsty do její vagíny co nejhlouběji a začnu s nimi pohybovat. Miluji ji. Po chvíli se zakousnu do jejího prsa a začnu pít tu lahodnou krev. Sice není lidská, ale mám vskutku žízeň. ”Zapoměla jsem, že budeš mít žízeň lásko.„ prolomí ticho. ”To je v pohodě. Teď chci tebe má paní.„ odpovím a políbím opět ty úžasné rty. Vášnivé polibky po celých tělech. Plné euforie a slasti. Ďábelské. Obě máme černá křídla. Rozevřu je a v náručí se dostaneme na strop. Já z něj visím a ona je mezi mými nohama. Jsem vlhká jako rybník. Svými drápy mě občas sekne přes tělo a než se rány zavřou pije mou krev. Na chvilku letí dolů a kolem pasu si připne umělé péro. Poté je zase u mě. Začne mě šukat umělým penisem. Nejprve do mé vagíny a potom do mého zadku. Ani jsem nevěděla, že si pořídila bdsm hračky. To se v budoucnu nebudeme nudit... Fakt dokonalá představa. Štěstí....