Až za hrob

Anime - Ansatsu Kyoushitsu
Pár - Karma x Nagisa
Typ - FanFikce
Žánr - Yaoi
***

Jsou mladí zabijáci. Vycvičení vrahové. S touhou po krvi. Karma a Nagisa jsou z nich nejlepší. Navíc se z nich stali hrdinové, kteří zachránili planetu Zemi před zničením. Je jim teď osmnáct let. Znají se od střední školy. Tam se do sebe také zamilovali. Jsou spolu v partnerském vztahu tři roky. Láska až za hrob. Mají velmi šťastný vztah. Euforie. Odstěhovali se do Tokia kde společně žijí v jednom menším domě. Vydělávají si jako profesionální vrahové pod vládou. Tajní agenti. Za ty roky zjískali mnoho zkušeností. Na to, že jsou tak mladí mají velký talent na zabíjení. Avšak stále občas dostávají výcvik. Jsou tak trochu psychopati, ale to se jim hodí na misích. Nebezpečná krása. Na první pohled vypadají jako sladcí roztomilý mladí muži avšak ve skutečnosti jsou nebezpeční vrazi. Což tento optický klam se hodí při jejich práci. Výhoda.

***
Nagisa leží v posteli a čeká na svého partnera až přijde domů. Šel na nákup.

Nikdy by neřekl, že v dospělosti budou oba pracovat pro vládu. Sice zachránili celý svět před zničením, ale ani tak by to neřekl, ale stalo se tak. Možná je chce vláda hlídat, protože je sama naučila jak být profesionální zabiják. Z druhé strany mu to vůbec nevadí, protože v zabíjení našel slast a rozkoš. Začalo ho to bavit. Možná je to špatně a možná dobře. Kdo ví? Ale profesionálové jako jsou oni dva jsou pro svět potřeba. Ničení mafie zevnitř a podobně. Ničení zla. Ochrana. Dobro, zlo, nenávist, láska...

Z přemýšlení ho vytrhne zvuk dveří. Karma už konečně přišel domů. Miluje ho na život a na smrt tak jako on jeho.

Vstane z postele a jde do kuchyně. Vezme ho do náruče a políbí ty úžasné rty, které tolik miluje.

”Jsi vážně roztomilý Nagiso. Miluji tě.„ pohladí jeho modré vlasy a usměje se na něj.

”Ty zase sexy Karmo. Taky tě miluji však víš miláčku. Zemřel bych bez tebe. Až moc tě miluji. Jsi pro mě vším.„ pohladí jeho krátké červené vlasy.

Vášnivé sladké polibky. Karma poté co uklidí nákup na své místa vezme Nagisu do své náruče a nese si ho do postele. Nadrženost.

Položí ho na postel a hned se navzájem začnou svlékat. Když jsou bez oblečení tak se rudovlásek okamžitě mlsně vrhne na jeho penis, se kterým si hraje jazykem a pusou. Dva prsty strčí do jeho prdelky. Citlivé místečko už dávno ví kde má, takže se zaměří tam. Hýbe svými prsty.

”U-už pojď do mě...„ zavzdychá modrovlásek.

Jen co to řekne už klečí na čtyřech a má v sobě ten velký penis, který se uvnitř něj začne hýbat. Mokrá dírka. Rudovlásek během svých přírazů si hraje s penisem a koulema modrovláska. Mlaskání, čvachtání, vzdychání, hekání... Euforie, rozkoš, slast, vášeň, vzrušení... Občas ho zatáhne za modré vlasy nebo škrábe nehty do zad. Jezdí v něm pomalu a rychle. Střídá to aby se hned neudělal. Je jako dravec, který si bere kořist. Koule pleskají o tu sexy prdelku. Po patnácti minutách se udělá dovnitř toho božího těla. Velká dávka spermatu. Bílá smetánka. Modrovlasý mladík ho hned na to povalí pod sebe a jazykem lehce zkousne jednu bradavku a poté druhou. Okusování, polibky... Po chvíli vsune svůj penis dovnitř jeho sexy dokonalého těla. Plný chtíče a vášně. Touha. Nezdá se, ale je to roztomilý ďábel. Pohybuje se rychle a tvrdě, dravě naráží do jeho prostaty. Ještě vytrčit růžky. Pokojem se ozývají zvuky naprosté euforie a rozkoše. Rychlost blesku. Zrychlené dýchání a vlny potu na jejich nahých tělech. Nevydrží dlouho a udělá se. Úleva...

Lehnou si vedle sebe a užívají si přítomnost toho druhého. Po několika minutách se jdou vykoupat. Příjemné uvolnění. Napustí teplou vodu do vany. Sednou si.

Další den mají práci. Většinou pracují společně na různých misích. Tento úkol nebude lehký. Budou se muset dostat dovnitř mafiánské organizace YAKUZA. Sbírat informace uvnitř. Velmi nebezpečný úkol. Avšak vláda vybrala zrovna je dva. Neví sice proč byli vybráni zrovna oni, když nemají tolik zkušeností jako jejich starší kolegové, ale neodmítli. Rozhodli se, že to zkusí. Je ovšem velká pravděpodobnost, že budou zabiti. Jejich úkoly je mohou vždy stát život, ale tentokrát ještě více než normálně. Jestli mají strach? Těžko říct. Z jedné strany se těší a z druhé strany si nejsou jistí zdali to dokáží. Nervozita, obavy, stres, nejistoty.

”Jsi jen můj Karmo. Budu tě milovat navždy.„ pronese modrooký modrovlásek.

”A ty jen můj Nagiso. Také tě budu milovat navždy.„ odpoví mu.

Hluboká láska.

”Zítra nás čeká velmi těžká mise. Bojíš se?„ zeptá se ho.

”Jo já vím. Nevím jestli se bojím. Spíš se těším. Ale přeci jen není to vůbec jednoduchý úkol. Nechápu proč na to vybrali zrovna nás bez většího množství zkušeností. Nebojím se smrti, ale nechci ještě zemřít.„ odpoví rudovlásek. ”A ty se bojíš?„ dodá.

”Nevím jestli se bojím, ale také zatím nechci umírat.„ lehce se usměje.

”Jsi můj život.„ pronese.

***Druhý den***

Vezmou si své falešné doklady a věci, které jim dali nadřízení k misi. Oblečou si oblečení, které jim bylo dáno. Musí zjískat co nejvíce informací. Pomalé ničení zevnitř. Přísně tajná mise. Když přijdou na jejich pravou identitu je po nich. Byla by to jistá smrt. Nesmí udělat chyby.

”Připravený?„ ptá se Karma.

”Ano miláčku.„ odpoví Nagisa.

Nervozita stoupá.

***O pět měsíců později***

Už skoro půl roku jsou uvnitř mafiánské organizace YAKUZA. Sami pořádně neví jak se jim povedlo dostat se mezi ně. Žijí mezi nima a nesmí poznat, že jsou partneři a milenci. Což je pro ně naprosté mučení. Musí předstírat, že se neznají a hrát si na skutečné zločince. Takže vraždí všechny, které jim byli řečeni. Zabíjení jim problém nedělá. A navíc Karma a Nagisa jsou celosvětově známí za záchranu světa. Doslova. Takže YAKUZA je bere za nejlepší členy. Váží si jich.

Dostali zprávu, že za několik dní bude útok. Podle informací, které tajně dávali svým pravým nadřízeným. Několikrát byli vážně zranění při úkolech mafie. Hranice smrti. Zatím na ně nepřišli. Ale to se může rychle změnit.

Po několika dnech na více místech zaútočí profesionální vrahové. Odstřelovači, vojáci a tak podobě. Na všechny úkryty, o kterých zatím ví. Všude samá krev a mrtvoly. Velké masakry. Nekonečné boje...