pátek 14. srpna 2020

Hodiny v nevědomosti

 

Hodiny tikají


Ručičky se míjí


Ale já to nevnímám


Tobě bych padla k nohám


Sleduji oblohu noci


Není mi pomoci


Beznadějně tě miluji


Nevím co se tehdy stalo lituji


Uděla jsem mnoho chyb


Dal jsi mi slib


Nebo to bylo už mé šílenství?


Ach, kdo to ví?


Z nebe padali hvězdy


Já objevila vjezdy


Do těch jiných světů


Chci se položit do květů


Ty čísla na mne


Tupě zírají dnešního dne


Čtyři bílé stěny


Jako vězení, prázdně oděny


Prázdnota mého srdce


Chci tě držet za ruce


Hladit po vlasech


Změnit minulost v těch časech


Líbat tvá sladká ústa


Kam vede má cesta?


Černé mraky nade mnou


Nechal jsi mne samotnou


Chodil jsi za mnou a chránil


Mne, předemnou samotnou?


Ale sebe si neochránil


Teď bloudím sama tmou


Obloha potemněla a hvězdy zmizeli


Srdce, duši jste mi vzali


Zbyla jen temnota a prach


Já dotkla se těch dráh


Jiných dimenzí a světů


Já chci být vůní květů


Chci být polární září


Barvami se křží


Ulámaná křídla


Do tebe já se zamilovala


Už je to dávno


Ach. Je mi smutno


Tichý pláč, který nikdo nevidí


Slzy na tvářích studí


Prořezat si tak tepny


Či skočit do studny


Čas plyne dál, ale já ho nevnímám


Když se vše posere zůstaneš sám


V té prázdé temné nicotě


Ach. Lásko chci tě


Mraky a řeka mé krve


Tak polož mne do rakve


Zakopej hluboko po zem


Mé srdce si vem


Stejně patří jen tobě


Chci prostě spát v hrobě


Ukončit tu bolest


Co srdce tíží a větru šelest


Prázdná nicota mne obklopuje


Mé srdce tě nekonečně miluje


Tak už zavři mou rakev


Když už jsi mrtev


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji moc, za každý komentář, za každou návštěvu mého blogu. Snad se vám má tvorba líbí. 🤍❄