čtvrtek 20. srpna 2020

Děti vesmíru a Ufo holka

 

Bydlela v domě u moře. Ve starém viktoriánském domě. Kolem domu rosty rudé růže. Codívala si číst do altánu na zahradě. Bylo ji sedmnáct. Žila zde u dědy a babičky její rodiče pohltilo moře na pracovní cestě. Když byla tehdy ta obrovská bouře. Často cestovali za prací do neznámých končin, alespoň pro ni. Trápilo ji to. Chyběli ji rodiče. Už jsou to čtyři roky co zemřeli a ztratili se v hlubinách moře. Neměli ani pohřeb, protože se jejich těla nikdy nenašla. Avšak občas je viděla v domě či ve škole. Ale nikomu to neprozradila, brali by ji za blázna. Avšak jednou slyšela babičku jak říká dědovy, že viděla její mámu.



. Tak se Gorie odvážila to prozradit babičce. Babička ji řekla, že jsou asi blázni obě, když ji obě vidí. Nu asi na tom něco bude. Prostě vidí jejich duchy. Gorie Mori cítila, že její tatínek se reinkarnoval zpět na tento svět. Nějak se ji po jejich smrti otevřela brána do jiných dimenzí a světů. Postupem času už viděla i jiné bytosti a zjišťovala, že s nimi umí komunikovat. Z prvu ji to velice děsilo, ale pak si na to zvykla. Ano a ráda komunikovala s těmito bytostmi. Tehdy než se to stalo tak se stále smála a milovala barvy, ale s postupem času jak začala objevovat jiné světy tak se začala měnit. Postupně začala nosit především černou a tmavé barvy. Na jinè světlé barevné věci přestala mít náladu. Zalíbila se ji stará viktoriánská móda.



. Tak začala nosit dlouhé viktoriánské černé smuteční šaty, viktoriánský řetízek kde měla fotografii mámy a táty. Ostatní na ni začali pohlížet jako na šílence. Posledních pár kamarádů ji opustilo. Začali tvrdit, że je divná a že je magor. Ostatní se ji začali bát. Pak přišli s tím, že je ji pokousal snad Drákula či je z ní čarodějnice. No nebyli úplně daleko, že? Zdědila totiž dar i prokletí po starých předcích její rodiny o kterých teď rodina už dávno nic neví. Je totiž prastará šamanka a její rodiče museli zemřít aby ji mohli předat po své smrti tyto schopnosti. Ano vždy to má svou oběť aby se dar či prokletí mohlo předat na další vhodnou osobu z rodu. Jejich dávní příbuzní byli staří mocní šamani indiáni. Ano měla předky indiány, ale to nikdo nevěděl v této době. Nikdo z rodiny. Ale její rodiče na to přišli těsně před svou smrtí.



Gorie se stala viktoriánskou gothičkou. Přestala komunikovat s živými a místo toho začala chodit na hřbitov si povídat s mrtvými. A jinými obyvateli hřbitova. Takhle se bavila. S živými už vůbec nemluvila. Úplně se uzavřela a hrozně si přála zmizet do jiného světa od té tíhy žití. Začala navazovat kontakty s různými bytostmi. Chtěla odejít pryč. Třeba do vesmíru. Mezi hvězdy a planety. Milovala tu samotu od lidí. No a tak přestala chodit do školy i dumu. Spala buť na hřbitově či na louce mezi barevnými květy. Chodila si povídat se zvířaty a stromy do lesa. Jednou skočila ze skáli do moře a chtěla se zabít, ale moře ji odneslo pryč a vyplavilo na břeh. Daleko od domova. Vlastně zemřela, ale on ji zachránil, ale když se probudila zpět do života už nebyla člověk. On z ní stvořil přes smrt to samé co je on.



Stvořil z ni démonického anděla. Dlouho ji sledoval a chránil. Dlouho ji miloval. Od jejího narození ji pozoroval. Už dávno patřili k sobě. Jen tehdy byla jejich láska přerušena. Byli odděleni. On zůstal v jejich světě a z ní byl stvořen člověk a byla uvězněna v lidském světě. Avšak teď přišel čas aby se jejich láska opět naplnila. Aby se opět sešli. Aby se pomstili. Bohu Edgrigovi. Bohu rozvratů. Ano zničit Boha který jim zničil a oddělil je. Avšak teď je Avríla konečně volná a na svobodě. Rigeno si vytvořil hmotné tělo. Svými křídli mával ze strany na stranu. Zjevil se před Avrílou a objal ji. Avríla byla chvilku zaražená a mimo, ale pak se ji začali vracet vzpomínky. Vrhla se mu kolem krku. Pak se zabydleli ve starém opuštěném hradu. Chtěly se prvně pomstím lidem za to jak se k Avríle chovali celou dobu co byla uvězněna v lidském těle. On se mění v černého vlka.



Avríla byla konečně šťastná a po té dlouhé době konečně se svou dávnou láskou. On měl dlouhé bílo červené vlasy, chodil též ve viktoriánské gothice jako ona. Co chcete od démonických andělů? Aby byli barevní jako na maškarní? Né to by vážně nešlo. Měli černé oči a obří černé křídla. Ona měla dlouhé černo rudé vlasy. Jejich láska překonala věčnost času. Jsou to Děti vesmíru. Ano tento pár patří k dětem vesmíru. Pohází z planety Luciquare. Měsíční palác. V jejich světě žijí démoni a andělé. A pár Bohů, ale každé bytosti mají jiný svět a jinou dimenzi. Tento svět je obrovský a je v něm mnoho malých světů. Ale jsou průchozí dimenzionálními branami. Těmi se dají světy procházet. Občas se někdo jde podívat do jiných sfér našeho velkého světa. Nás všech domov je vesmír. A ve vesmíru je mnoho sfér a dimenzí. Avríla je princezna noční oblohy a hvězd a on pán nebe. Jsou to sourozenci proto je jejich láska v jejich světě zakázána.



To je v jejich světě zakázaná láska. Ale na lidském světě to nikdo neví. Takže tady mohou být spolu a šťastný. Ale i tak mají v plánu se pomstím i když proti zákonům, ale až tak moc se milují. Měsíc byl zrovna v úplňku tak se rozhodli, že poletí na lov lidí. Měli po té době vážně hlad. Letěli nad lesy do blízkého města, ale jiného. No v tomto městě je vlastně nikdo neznal. Zkryli svou viditelnost, takže jsou teď neviditelní lidskému zraku. Letěli a letěli noční oblohou pod mraky. Bylo chladno, ale oni to necítili. Nejsou taky lidi, že? Milovali noční oblohu. Jelikož nebyli upíři tak mohli i na slunce takže nebyli tak nápadní. Doletěli do nejbližšího města a začali jíst. Bylo to vtipné to sledovat. Jak pili lidskou krev z krčních tepen, ale nikdo je neviděl. Jak se jen ty bodlé červy zmateně otáčeli a nepobírali co se právě děje. Někteří z nich omdleli strachy . Padali jako mouchy bez krve mrtvý k zemi. Byl to veliký hlad. Bylo to vskutku komické.



Užívali si tento lov. Když vyvraždili půlku města letěli zpět do hradu. Tam si lehli do starých rakví s nějakými kostmi. A usnuli. Spali dlouho až do dalšího večera. Dny a světlo moc nemuseli. Přeci jen démoni, ale díky andělské krvy mohli na slunce i když ho nenáviděli.Žili v ústraní od lidí. Takhle jednou byli na zahradě hradu když ji spatřili. Malou ufo holku. Jen stála a pozorovala je. Co tu kurva dělá ufo holka? Vyjekl on. Malá emo ufo holka. Emo. Ano ta ufo holka byla emo. Zelené tělo a černá patka přes oko a v pruhovaném černo bílém triku a černých kalhotech. Patřila též mezi bytosti Dětí vesmíru. Jen byla ze světa Diyow. Přišla jim ovšem povědomá. Z dávných to dob. Ano, ale do lidského světa byla až moc nápadná. Nakonec ji vybrali pokoj v podkroví a vzali ji do rodinky. Proč ne? Ano, ale ona stále mlčela. Byla tichá jako rozbitý robot. Nu tak ji nechali být a šli se pomilovat do rakve do sklepení. Při svíčkách rudých jako krev a černých růžích..vzdychali a křičeli vzrušením když je vyrušilo "Mám hlad" v tu ránu se prudce otočili a u nich stála ta malá ufo holka.



Nevěděli co mají dělat ani vlastně co jí. Ufony moc neznali. Tak ji přinesli zvířecí krev. Tu vyprskla. Pak žížali. Ty vyplivla. Tak červy ty už se jí zalíbili. Nakonec našli alespoň něco co jedla. Červy ji zachutnali. " Mňam. To je dobrota" pronesla ufo holka. Oba bylo rádi, že aspoň toto jí. Že ji to chutná. Pak ji uložili do malé rakve a nechali ji spát. A sami odletěli na lov, ale to nečekeli, že se vzbudí. Najednou se jim zjevila v zádech a lidi začali ječet a panikařit z ufo holky. Byla zvláštní. Moc nemluvila většinou jen tiše pozorovala ze stínů co děláme. Měla plyšového medvídka, kterého nedala z ruky. Ba tichá a plachá, ale s instinkty jako divá zvěř. Byla ostražitá jako nějaké zvíře. Plachá, ale její smysli byli zostřené jako u šelmy. Občas uměla vyděsit. Jeji chůze nebyla vůbec slyšet. Jakoby se teleportovala. Uměla i zmizet na několik hodin i dnů a pak se zničeho nic zjevit ve stínech.



Ta ufo holka byla prostě hustá. Je ovšem pravda, že je uměla dost vystrašit. Ale měli ji rádi. Nějak si ji oblíbili. Pak jedné noci zmizela a pak se druhý den zjevila s druhou Ufo holkou. Jedna byla Emo Ufo holka a druhá Gothic Ufo holka. Byl na ně komický pohled. Bylo na nich vidět, že se znají. Bavili se svou řečí, které ani jeden z nich nerozuměl. Nakonec tuto partičku zabili lovci. Tedy jen jejich hnotná těla takže si vytvoří novà těla a budou žít dále mezi lidmi. Jenže to si hloupý lidé neuvědomují, že něco co je astrální bytost zabít nejde...

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji moc, za každý komentář, za každou návštěvu mého blogu. Snad se vám má tvorba líbí. 🤍❄