Venku je pochmůrno, podzimní je čas. Vánek s lístkem si hraje, zamilovanému srdci je, smutno... Jestli společná láska v nás, se najde.. Miluji vůni růží, ten pohled do tvých čokoládových očí, které se tak zvláštně lesknou.. Zvony zvoní, v úderu srdce. Tvůj hlas zní tak sladce.. Venku je zima a mráz, rudou růži pokryla jinovatka..
Růže zemřela, jako má víra, že miluješ mne. Bojím se odpovědi ne. Slov, Nemiluji Tě. Žě vítr a sníh, odnesou vše, ty naše chvíle. Bojím se, že nikdy mne nebudeš milovat, a lásku mi dávat. A i kdyby, že mi tě někdo, něco, navždy vezme... Miluji Tě, miluji tvoje oči, tvůj hlas, postavu, povahu, úsměv, prostě vše lásko! Jsi jako magnet, který tak moc přitahuje mé srdce. Jsi moje osobní droga, bez, které se nedá žít...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc, za každý komentář, za každou návštěvu mého blogu. Snad se vám má tvorba líbí. 🌠🌌🌉🌃