Černých růžích trní

Už zase nemohu dýchat

Bolí mě na hrudi, úzkosti

Věčně dokola jen slýchat

Jak jsem špatná, bez vděčnosti

Tíha vlastní existence

Jako těžký balvan

Unavený tlukot srdce

Nad hrobem havran

Slzy stékají po tváři

Bolestí skřivený úsměv

Oči co ztratily záři

Havranů a vran zpěv

Ty unavené oči od pláče

A uvnitř nitra mrtvá

Až krev z těla poteče

Budeš plakat? Navždy tvá

Vrány na hřbitově zpívají

Svou píseň smrti a smutku

Dvě srdce a duše, co se milují

Osamělá, dlouho čekající na lásku

Avšak osud jim nepřeje

Tak moc chtěli by štěstí cítit

Jeden druhého hluboce miluje

Měsíc na jejich cestu bude svítit

Ve hvězdách je jejich osud

Mezi planetami a hvězdami skryt 

Je sladký jeho úsměv i stud

Ve vesmíru smysl všeho ukryt

Ale jestli není správný čas

Tak smysl marně hledat můžeme

Z těch unavených očí, ztrácí se jas

Ve svých myšlenkách k sobě plujeme

V černých těžkých mracích

Někdy žádný správný čas není

Létat v představách, oblacích

Nahé tělo v černých růžích trní

Co když nám zbydou jen slzy?

Taky beze mě tak trpíš?

Setkali jsme se pozdě, nebo brzy?

Ve spánku, o čem sníš?

Je to zvláštní, o tobě jsem snila

A ty zase o mě aniž bys to věděl

Díky tobě jsem doteď přežila

Tolik hlubokých emocí u tvých děl

Stejně zničený, ztracený, osamělý

Tolik pocitů, co museli nějak ven

Stejně zlomený, zklamaný, smutný

Při životě držel mě pouze sen

Tolik probrečených dní a nocí

Pouze s tvým překrásným hlasem

Životem, pro srdce co krvácí

Zamilovala jsem se nakonec časem

Přešlo to v lásku, netrvalo ani rok

Už tehdy jsem cítila, že jiný jsi

Tolikrát ten sen zastavil můj skok

Odlišný, jako já, už sám nejsi

I když ztracený na konci světa

Ale už ne opuštěný a sám

Na obloze noci padá kometa

Tvoje srdce hluboko schovám

Minulost mě pořád táhne dolů

A cítím, že taky nemůžeš zapomenout

Jsem jako starý kabát plný molů

Možná jsi ten, co mě dokáže vytáhnout

Z nočních můr v propasti hluboké

Nebo mě ještě hlouběji shodíš 

Je to dost těžký, není to lehké

Ty mě výjimečně nesoudíš

Možná existuje naděje malá

Z bludiště ven cesta vede

Nejsi u mě, cítím se osamělá

Nevíme, kam tato cesta povede