Jsme ztraceni v čase a životě,
v temných lesích věčnosti.
Jsem ti, kteří neznějí v notě,
netoužíme po lítosti, ale po štěstí a radosti.
Jsme vězni v temnotě poutány okovy,
které nás drží a nepustí do světla.
Chtěli by jsme raději býti mrtvy,
než v propasti beze dna, v beznaději utopeni.
Jsme ztracené duše bloudící tmou,
v temnotě bez úniku,
bloudící beznadějí ve chřtánu pekel,
s trny růží v kůži...
A dýkou v srdci....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc, za každý komentář, za každou návštěvu mého blogu. Snad se vám má tvorba líbí. 🌠🌌🌉🌃