pátek 14. srpna 2020

Oceán krve

 

Topit se v oceánu krve


Na dně v temné temnotě


Srdce křičí řve


Topit se v bezedné nicotě.


Je to jako se topit


A neumět plavat


Každý za své chyby musí zaplatit


Nedokážu tě přestat milovat


Oceán krve z mých žil


To zbude když ztratíš vše


Snad sis smrt užil


A já pláču tu tiše


Anděl co ztratil křídla


A bloudí po pusté zemi


Do tebe já se zamilovala


Tak černým závojem tvář zahal mi


Tiše kráčet pustou zemí z kostí


A hledat cestu z nicoty


To ďábel tě bolestí hostí


Být nezvanými hosty


Bůh mi nepomohl ani nepomůže


Marné motlidby mi nedají spát


Ve váze na okně zetlelé růže


Je to jako duši z těla mi rvát


Dáma v černých smutečních šatech


S jizvami na duši i těle


S tebou lasko jen ve snech


Cítit se mrtvě a osaměle


S tvým odchodem jako bych i ja odešla


Ta prázdná díra nejde zacelit


Z nějaké neznámé cesty jsem sešla


Za tu chybu musím platit


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji moc, za každý komentář, za každou návštěvu mého blogu. Snad se vám má tvorba líbí. 🤍❄