Sedět uprostřed hrobů na hřbitově
A přemýšlet nad smrtí a životem
Vzpomínky na minulost v hlavě
Po boku s katem
Noční temná obloha nad mou hlavou
Pozorovat noční hřbitov
A poslouchat píseň houpavou
Kolem krku kov
Slyšet ty duše mrtvých jak naříkají
Chodit si s nimi povídat
To jak noc milují
Ale život jim nemohu dát
Chtejí být živý, ale to dát jim nemohu
Je těžké ten nářek poslouchat
Jen tiše poslouchat je mohu
Ty hlasy mohu jim naslouchat
Ano byla jsem v posmrtném světě
Tam jsem měla klid a ticho
To co po čem toužím nedokážu popsat v jedné větě
V mé duši je sucho
Srdce jako kámen či led mrtvé princezny
Můj nářek slyší jen ti mrtvý
Budou za mne zvonit zvony?
Moje srdce není živý
Je to jako topit se v širém oceánu
A nemoci se nadechnout, polykám vodu
Čekajíc na poslední ránu
Už jsem u vchodu
V náruči smrti, mé mrtvé tělo
Padá do propasti vln, klid a ticho
Celè se chvělo
A nastalo ticho
V mé hlavě....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc, za každý komentář, za každou návštěvu mého blogu. Snad se vám má tvorba líbí. 🌠🌌🌉🌃