Hlavu vzhůru k oblakům

 

Hlavu vzhůru k oblakům,

v dobrém na mrtvé,

vzpomínej.

Vyhýbej se vlakům,

nenech zabít srdce své,

k oltáři ruce vzpínej.

Nenech se srazit na kolena,

lidé jsou zlí,

kutí a nemilosrdní.

Tvář tvá jest zahalena,

zabořena v zelí,

hlavou v zelí upadneš do zapomnění.

Strč si do něj hlavu,

a na vše ser,

stejně svět nezměníš.

Klidně vyčnívej z davu,

sám sobě jsi manažer,

svět je na hovno, víš?

Dělej to co tě baví,

a nenech si do toho,

srát.

Musíme být sami sebou, sví,

poslouchat koho?

Se životem se rvát.

Život není růžovej,

ani ustlaný medem,

je ledu kostka.

Tak se prober a vstávej,

nenech se uštknout hadem,

ser na slovo láska.

Je to jen slovo úst,

prolhaných očí,

a jednoho člověka.

Nemusíš držet půst,

svět se i tak otočí,

přes řeku lásky lávka.

Nenech si posrat život,

a sám si ho neposer....

Není to příjemný,

ani dojemný,

tak si pak nestěžuj....