středa 5. srpna 2020

Cesta ke smrti....



Srdce tvrdé jako mramor

Kéž zemřela bych na mor

Životem zdrásaná nevěsta

Jediná živá ze sta

Ohh, tedy jen tělo živé

Mé srdce už je mrtvé

Mrtvé a ledové jako led

Není sladké jako med

Smutek na duši zasnouben s bolestí

Není žádných radostí

Oživlá mrtvola bloudící světem

Už dávno nejsem krásným květem

Jsem jen kost a kůže

Či zvadlá, shnilá růže?

To je jedno co jsem

Ty už jsi jen mým snem

Jsem padlý anděl v temnotě

Ponurý ton v notě

Chodící černá vdova, bez srdce

Co rozřezané má ruce

Na nohou glády

Co je v moci smutku nadvlády

Princezna z černého hradu

Kus plesnivého hadru

S kterým si každý vytře prdel

A dělá bordel

S tou plísní z toho hadru

Z toho špinavého cáru

Temnota, noc a Ďáblův smích

Je slyšet všude kolem mne ach, vzdych

Střepy z onoho zrcadla

Pěkně křupají pod nohama, padla

V boji s osudem, prohrála jsem

Svoje srdce s láskou a život vzala jsem

Do svých rukou, ne to smrt si do svých dlaní chci vzít

A cestou ke smrti pravě ted chci jít

Jdu...

Kráčím...

Cestou svou....

Tam kde bude věčný klid....

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji moc, za každý komentář, za každou návštěvu mého blogu. Snad se vám má tvorba líbí. 🌠🌌🌉🌃