Noc je hustá,
země je pustá,
pustá mysl, jen s myšlenkou přeřít.
Stačí se s zemí zžít!
Nasadí si černé šaty a ty?
Vázané boty?
korzet uplý, do zad se jí háčky zarývají
ze zad krve teče jí
Dlouhé blond vlasy se ji krví barví
její duch se před ní zjeví
Řekne jí pár slov, jako že vlk jde na lov.
byl to děsivý proslov.
Proslov, který ji dral srdce z těla, celá se chvěla.
o pomoc volala,
ale pomoc nenašla....
ted bezmocně umírala...
Byla sama, řvala, pak se smála...
Co by za život dala?
Už nic neměla a právě ted zemřela...
...................................................................
památeční tu jsme psali ještě tehdy s přítelem v blázinci.....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc, za každý komentář, za každou návštěvu mého blogu. Snad se vám má tvorba líbí. 🌠🌌🌉🌃